Francouzské komedie bývaly svého času slušným pojmem, který zaručoval velmi dobrou zábavu. Jen si vzpomeňte na všechny ty Fantomasy, Četníky, Asterixe, apod. Koneckonců i dnes se v zemi galského kohouta urodí ledacos hodně slušného, například i u nás velmi populární Blbec k večeři, či z těch novějších filmů Le Prenom (Jméno).
Humor některých kultur je nepřenosný, ledacos českého v nečeském prostředí bez znalosti společensko-kulturního kontextu nevyzní, ale mám dojem, že francouzské snímky jsou do našeho prostředí celkem přenositelné. „Co jsme komu udělali?“ není výjimkou, ačkoli vychází ze situace, která v ČR běžná rozhodně není.
Svět se zmenšuje, lidé migrují i do míst, která by před sto lety jen obtížně našli na mapách. Tento fakt se nám může klidně i nelíbit, ale nic na něm nezměníme. Film „Co jsme komu udělali?“ pojednává o následcích fungování společnosti, která je založena na multikulturalismu (Francie). Rodina Verneuilových byla obdařena čtyřmi krásnými dcerami, což otce, který je patriotistický gaullista potěšilo, nicméně tři z nich si vzalo za manžely jedince, kteří svoji etnicitou zrovna moc francouzští nejsou (Žid, Arab, Číňan). Jistě, jsme tolerantní, ale vše má asi své meze a lavina předsudků, kterou rodiče drží jen tak tak na uzdě může kdykoli vyplout ven.... Zejména když i poslední dcera si přivede poněkud výrazného nápadníka.
Ano, film je založen na etnických stereotypech a na zajímavých situacích, které pramení z jejich konfrontace. Scény ale podle mě nevyznívají nijak rasisticky, xenofobně, naopak jsou milé a takříkajích „rozdávají rány na všechny strany“. Nevolá se tu po „nebezpečí z přistěhovalců a nutnosti boje proti němu“, jak poukazují některé extrémnější politické síly, nevzpomíná se tu s extrémní nostolagií na „starou dobrou Francií“, apod. Film ukazuje současnou Francii jako místo celkem poklidného soužití několika kultur (jasně, to asi úplně pravda není, ale upřímně, kdo kdy u komedie řešil její reálné zobrazení společenské situace?). Humor zde přítomný - a to je určitě u komedií jádro pudla - je podle mě vkusný, nápaditý a hlavně...zábavný. Návštěvy kina nelituji a dost často jsem se při sledování upřímně zasmál.
6. března 2022 Asterix a Obelix Asterix a Obelix je francouzsko-italsko-německý film režiséra Clauda Zidiho z roku 1999. Claude Zidi, režisér mnoha populárních komedií, natočil první hranou adaptaci komiksu Asterix, […] Posted in Speciály
6. května 2015 Dejte mi pokoj - 60 % Tak tohle marné přání vyslovuje Michel Leproux, když už ho všichni kolem dohání k šílenství. Tento vášnivý milovník hudby a sběratel starých gramodesek totiž našel na bleším trhu […] Posted in Filmové recenze
10. března 2017 Cheryl Strayedová: Divočina V životě každého člověka jednou nastane chvíle, kdy neví, jak dál. Kdy se ze světa stane jen prázdné místo a všechno je jinak, než jste si vysnili a přáli. O tom vypráví i autobiografická […] Posted in Recenze knih
8. září 2016 28 Weeks Later (2007) Mysleli si, že zákeřný virus byl již definitivně poražen, ale zdání většinou klame… Šest měsíců po vypuknutí nebezpečného viru, který zahubil většinu obyvatel Velké […] Posted in Horory
Nejnovější komentáře