Medicejové - vládcové Florencie, 2.část - Dóm a domov

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Florencie, rok 1429.

Válka s Milánem sto­jí Florencii víc, než se před­po­klá­da­lo. Albizzi poža­du­je dal­ší finanč­ní pro­střed­ky na vede­ní vál­ky a taky je zís­ká, i díky pod­po­ře Cosima de Medici.

Před 20 lety.

Giovanni de Medici dosta­ne nabíd­ku od kra­chu­jí­cí­ho ban­ké­ře, pana de Bardi: výmě­nou za pení­ze dá svou dce­ru za man­žel­ku jed­no­mu z Giovanniho synů. Medici po dlou­hém vyjed­ná­vá­ní sou­hla­sí a roz­hod­ne se, že Contessinu de Bardi dosta­ne za man­žel­ku Cosimo. Ani jeden z nich není z domlu­ve­né­ho sňat­ku nad­še­ný: Contessina má ráda něko­ho jiné­ho a Cosimo ví, že pro svou snou­ben­ku nic nezna­me­ná, pro­to­že - na roz­díl od ní - nemá šlech­tic­ký titul. Nemají ale na vybra­nou: otco­vé již roz­hod­li, a tak se ti dva muse­jí vzít.

Florencie, rok 1429.

Manželka Cosimova syna Pierra, Lucrezia, byla otrá­ve­na. Marco, odda­ný Cosimův slu­žeb­ník, jde sehnat pro­ti­jed. Lékárník ale říká, že na pro­ti­jed je už poz­dě a pomů­že už jenom zvra­ce­ní. Marco má pode­zře­ní, že lékár­ník pro­dal jed, kte­rým byl otrá­ven Cosimův otec a teď i Lucrezia, a chce vědět, kdo si kupo­val jed. Lékárník tvr­dí, že nic neví, no Marco trvá na svém, tak mu lékár­ník slí­bí, že večer budou při­pra­ve­ny doku­men­ty se jmé­ny těch, kte­ří si u něj zakou­pi­li jed. Když se ale Marco vrá­tí, najde lékár­ní­ka mrt­vé­ho. Když se to Cosimo dozví, zuří. Jakoby nesta­či­lo, že Marco zabil chi­rur­ga, kte­rý věděl, že Giovanni de Medici byl otrá­ven a tuhle infor­ma­ci vyu­ží­val na to, aby rodi­nu vydí­ral! A navíc Albizzi něco tuší a chce smrt ono­ho chi­rur­ga vyšet­řo­vat! Marco ale řek­ne, že ten­to­krát on nevraž­dil a uká­že Cosimovi vra­žed­nou zbraň - dýku se zna­kem, kte­rý ani on, ano Cosimo nezná, ale kte­rý je může při­vést k pacha­te­li.

Marco se tedy pus­tí do pát­rá­ní a Cosimo se roz­hod­ne spl­nit si svůj dáv­ný sen: dosta­vět katedrá­lu. Najme archi­tek­ta Brunelleschiho, kte­rý má nápad, jak by se to dalo udě­lat. I když neví, zda kupo­la vydr­ží - pro­to­že nikdo před­tím se o tako­vou stav­bu ješ­tě nepo­ku­sil, Cosimo jeho vizi věří. Stavbu finan­cu­je ze zadr­že­ných pape­žo­vých desít­ků, kte­ré se nachá­ze­jí v jeho ban­ce. Stavba byla dob­rý nápad, lidé zís­ka­li prá­ci a zlá situ­a­ce ve Florencii, kte­rou zavi­ni­la vál­ka, se zlep­ši­la, ale pení­ze sta­čit nebu­dou. Jestli má stav­ba pokra­čo­vat, vál­ka musí skon­čit. Cosimo se svým synem Pierrem, kte­ré­ho žena Lucrezia nako­nec otra­vu pře­ži­la a navíc čeká dítě,  navští­ví milán­ske­ho gene­rá­la Francesca Sforzu. Cosimo mu kdy­si půj­čil pení­ze, a i když teď Sforza sto­jí na stra­ně nepří­te­le, uza­vře s Cosimem doho­du.

Na dal­ším zase­dá­ní Signorie Albizzi obha­ju­je vál­ku a trvá na tom, že se musí dál bojo­vat. Jeho dlou­hý pro­slov pře­ru­ší pří­chod Francesca Sforzi, kte­rý při­ná­ší míro­vou nabíd­ku a tím vál­ku ukon­ču­je.

Stavba zatím dál pokra­ču­je až do doby, než jeden z del­ní­ků zemře na mor.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře