Jirka Mádl je typ člověka, o kterém byste řekli, že neumí do pěti počítat a on vás pak překvapí tím, jak zvládne používat integrály a derivovat. To je potom šok... Pozitivní šok.
Mádla jsem měl poměrně dlouho zafixovaného jako žánrového herce v ne moc dobrých filmech, naštěstí se z nich dokázal vymanit, našel si (asi) vlastní cestu a rázem je z toho režijní debut jako hrom.
Mádlův film „Pojedeme k moři“ je důkazem toho, že ke vzniku dobrého filmu není třeba bůhvíjak velký rozpočet, plejáda filmových „hvězd“ a bulvárních celebrit (zdravím pana Trošku). „Pojedeme k moři“ je v podstatě filmem, který by se dal označit za film rodinný, což už trochu vybízí k pejorativnímu označení, ale v tomto případě se není čeho bát. Věřím tomu, že film se může prakticky líbit různým generacím a má tak naběhnuto na slušný divácký úspěch, protože cílí skutečně široce. Navíc je i docela vtipný, a to takovým tím příjemným a nenásilným způsobem, což v našich filmech rozhodně bohužel není samozřejmostí (opět zdravím pana Trošku).
Příběh je v podstatě celkem jednoduchý. Malý Tomáš (11 let), chce být filmovým režisérem, za vzor ma Formana, a v okamžiku, kdy dostane první fotoaparát Nikon (má ve filmu dobrý product placement) se rozhodne i natočit se svým kamarádem Harisem první film, ve kterém hraje on, Haris, táta (Vetchý), máma, babička, apod. V duchu amaterského filmu se také nesou úvodní titulky a leckteré divočejší střihy. Ne, nejedná se o nějakou hororovou „found footage“, film je v podstatě komedií, ale nevyhýbá se i dost vážným tématům, které zpracovává velmi realisticky.
Je to až zarážející, jak málo stačí k tomu natočit skutečně kvalitní snímek. Výmluvy mnohých tvůrců na malý trh a nízké finance tedy asi nebudou tím pravým... Od filmu „Největší z Čechů“ jsem se u českého díla v kině tak dobře nebavil.
6. září 2022 Po strništi bos Předpokládám, že znáte film stejné autorské i rodinné dvojice s názvem Obecná škola. Pokud ano, máte jako diváci na jednu stranu vyhráno, protože už předem tušíte, jakou poetiku autoři v […] Posted in Filmová klasika
14. března 2022 Betlémské světlo – Recenze – 40 % Betlémské světlo je novým hořce-komediálním filmem režiséra a scenáristy Jana Svěráka, jenž vznikl jako volná adaptace několika povídek Zdeňka Svěráka, publikovaných v jeho sbírkách […] Posted in Filmové recenze
10. března 2022 Betlémské světlo - 60 % Stárnoucímu spisovateli Karlu Šejnohovi (Zdeněk Svěrák) už psaní nejde jako dřív. Nedokončené povídky se mu hromadí v hlavě, jejich postavy vylézají na denní světlo a dožadují se, aby […] Posted in Filmové recenze
28. března 2021 Kolja - Nejúspěšnější film posledních 40. let Na konci 80. let se stárnoucí hudebník František Louka (Zdeněk Svěrák) rozhodne vyřešit špatnou finanční situaci fiktivním sňatkem s Ruskou Naděždou (Irina Bezrukova), která se snaží […] Posted in Retro filmové recenze
6. září 2020 Probudím se včera – divákova noční můra Proč chodit zbytečně kolem horké kaše. Další pokus o českou komedii je směšný sám o sobě, ale bohužel ne zásluhou dobře napsaného scénáře, zdařilé realizace či slušných hereckých výkonů. […] Posted in Retro filmové recenze
12. dubna 2020 Malý Eda se naučil chodit "Po strništi bos" I když je z Prahy, najde kamarády v malém městečku, kde žije společně s maminkou, tatínkem a dalšími členy rodiny během protektorátu až do konce války. Je to zvídavý chlapec s citlivým […] Posted in Retro filmové recenze
19. června 2019 Lída Baarová Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků […] Posted in Galerie
7. května 2019 Tmavomodrý svět - největší velkofilm Jana Švěráka Ptám se sám sebe, zda-li to není nějaká náhoda, že jsem se v poslední době uchýlil k recenzování výhradně českých filmů. Kolikrát jsem dal v nedaleké minulosti přednost filmům s česky […] Posted in Retro filmové recenze
7. února 2019 Na střeše - Z produkčního deníku Scény na střeše se točily v domě v centru Prahy, který má 7 pater + schody na střechu (8 nadzemních podlaží + střechu s další nástavbou se žebříkem) Na střechu bylo nutné dopravit […] Posted in Zajímavosti
7. února 2019 Na střeše - Herci a jejich role Kde se vzala jména postav? Jména některých postav mají docela zajímavou historii. Pan Rypar se například jmenuje podle hudebního skladatele Reného Rypara, který složil hudbu k oběma […] Posted in Rozhovory
Nejnovější komentáře