Tady to musí být - 60 %

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Při zhléd­nu­tí pla­ká­tu k tomu­to film by mohl divák nabýt dojmu, že ve fil­mu bude ale­spoň zčás­ti něco z drs­né­ho svě­ta tvr­dé­ho roc­ku, avšak není tomu tak.

Děj fil­mu se poma­lu roz­bí­há situ­a­ce­mi, kte­ré zob­ra­zu­jí, jak žije býva­lá rocko­vá hvězda Cheyenne (Sean Penn), kte­rý svo­ji kari­é­ru před­čas­ně ukon­čil poté, co jeho hud­ba měla vliv na smrt dvou fanouš­ků. Že se nejed­ná o pro­cház­ku růžo­vým par­kem, je dáno tím­to his­to­ric­kým trau­ma­tem a z toho pokra­ču­jí­cím způ­so­bem exis­ten­ce na roz­hra­ní depre­sí a nudy. Sean Penn si tuto roli uží­vá, i když v někte­rých momen­tech na hra­ni­ci kari­ka­tu­ry. Vedle něj půso­bí opti­mis­tic­ky a s nad­hle­dem jeho dlou­ho­le­tá man­žel­ka Jane (Frances McDormand), s tro­chu nezvyk­lým povo­lá­ní – pro­fe­si­o­nál­ní hasič­ka. Další posta­vy, jako je mla­dá kama­rád­ka a fanyn­ka Mary (Eve Hewson), její nápad­ník a pří­tel mak­léř dopl­ňu­jí sesta­vu úvod­ní čás­ti fil­mu, ode­hrá­va­jí­cí se v Dublinu, kte­rá pozvol­ně ply­ne v čase s jed­not­li­vý­mi dějo­vý­mi epi­zo­da­mi, zčás­ti i humor­ný­mi.
Zlom nastá­vá po zprá­vě o smr­ti otce Cheyenneho, se kte­rým 30 let neko­mu­ni­ko­val. Cheyenne odjíž­dí do New Yorku, kde se setká­vá s ostat­ní­mi čle­ny své židov­ské rodi­ny. Dozvídá se, že jeho otec celou dobu pát­ral v USA po jed­nom dozor­ci z Osvětimi. S váhá­ním a po odmít­nu­tí „pro­fe­si­o­nál­ní­ho lov­ce“ nacis­tů Mordecaie Millera (Judd Hirch) se pouš­tí do pát­rá­ní na vlast­ní pěst na zákla­dě popi­su a obráz­ků jeho otce, kte­ré­ho pát­rá­ní doved­lo až k man­žel­ce hle­da­né­ho nacis­ty. U ní Cheyenne začí­ná pokra­čo­vat v pát­rá­ní.
Tím začí­ná dru­há část fil­mu, kte­rou by bylo mož­no cha­rak­te­ri­zo­vat jako „poklid­nou road movie“ po Spojených stá­tech. Na ní se setká­vá postup­ně s čle­ny rodi­ny hle­da­né­ho nacis­ty, kdy mu jeho vzhled a vystu­po­vá­ní umož­ní zís­kat potřeb­né infor­ma­ce pro dal­ší postup. Moment zís­ká­ní potřeb­né infor­ma­ce je vždy jem­ně fil­mo­vě „vypích­nut“.
Cestování po Spojených stá­tech svým klid­ným prů­bě­hem, atmo­sfé­rou a nála­dou při­po­mí­ná film Příběh Alvina Straighta Davida Lynche do tako­vé míry, že by neby­lo divu, kdy­by se odně­kud z ved­lej­ší uli­ce vyno­řil Alvin Straight na svém zahrad­ním trak­tůr­ku.
Film je oko­ře­něn humo­rem v komen­tá­řích, glosách a moud­rech Cheyenneho, náznak situ­ač­ní­ho humo­ru tvo­ří snad jen spor­to­vá­ní Cheyenneho s man­žel­kou ve vypuš­tě­ném bazé­nu nebo scé­na s husou při noč­ní taj­né návštěvě kuchy­ně man­žel­ky hle­da­né­ho nacis­ty.
Kromě setká­ní s man­žel­kou, dce­rou a vnu­kem hle­da­né­ho nacis­ty dokres­lu­jí puto­vá­ní Cheynneho za svým cílem epi­zod­ní setká­ní se sta­rým indi­á­nem v oble­ku, kte­rý se bez slo­va nechá svézt Cheynnem doprostřed polí, aby pak ode­šel do dáli a setká­ní s vyná­lez­cem kole­ček k bato­ži­nám, kte­rý nasmě­ru­je Cheyenneho k jedi­né­mu oby­va­te­li měs­teč­ka s němec­kým pří­zvu­kem. Pak již násle­du­je, za pomo­ci dora­zi­vší­ho Mordecaie Millera, koneč­né nale­ze­ní hle­da­né­ho nacis­ty a závě­reč­né „roz­hře­še­ní“ fil­mu.

Celý film je nato­čen v poklid­ném tem­pu, bez dra­ma­tic­kých změn a zvra­tů, ale také bez výraz­ných emo­ci­o­nál­ních momen­tů, snad s výjim­kou spo­leč­né­ho zpě­vu vnu­ka nacis­ty s kyta­ro­vým dopro­vo­dem syna obě­ti poní­že­ní a celo­ži­vot­ní­ho pro­ná­sle­do­va­te­le, kte­ré ale půso­bí to tro­chu vyuměl­ko­va­ně a slad­ko­bol­ně.
Významnou roli hra­je ve fil­mu hud­ba, ne však tvr­dě rocko­vá, ale z díl­ny kape­ly Talking Heads, zejmé­na píseň This Must Be the Place. David Byrn si ve fil­mu zahrál sám sebe jako hudeb­ník i pří­tel Cheyenneho.

Téma holo­kaus­tu je ve fil­mu sice obsa­že­no jako pří­či­na vytr­va­lé­ho hle­dá­ní, ale není dále nijak roz­vi­nu­to, spí­še slou­ží k tomu, aby důvod k „road movie“ nebyl plyt­ký. Možná hlub­ší roz­pra­co­vá­ní toho­to téma­tu s dopa­dem na vůli a cíle­vě­do­most při hle­dá­ní ukrý­va­jí­cích se nacis­tů by pro­spě­lo hloub­ce pří­bě­hu.
Hlavní cíl Cheyenneho sna­že­ní - nale­ze­ní nacis­tic­ké­ho zlo­čin­ce a jeho potres­tá­ní má pro něj za násle­dek nale­ze­ní sama sebe po dlou­hých letech sty­li­za­ce do role býva­lé­ho rocke­ra.
Filmu nelze nic zásad­ní­ho vytknout, přes zvo­le­né téma se jed­ná o poho­do­vý film, kte­rý ale, kro­mě výko­nu Seena Penna, nijak mimo­řád­ně nena­dchne ani neza­ujme. Film byl uve­den v sou­tě­ži na Mezinárodním fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes 2011, kde také zís­kal oce­ně­ní Prize of the Ecumenical Jury.
Pokud divá­ka v minu­los­ti oslo­vil Příběh Alvina Straighta, má rád her­ce Seana Penna a líbí se mu hud­ba Talking Heads, je prav­dě­po­dob­né, že se mu film bude také líbit.

Hodnocení – 60 %:
+ výkon Seana Penna
+ hud­ba
- absen­ce emo­ci­o­na­li­ty, dra­ma­tič­nos­ti

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře