Daphne du Maurier - Dům na pobřeží

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Daphne du Maurier je poměr­ně zná­má autor­ka, kte­rou pro­sla­vil na stří­br­ném plát­nu mis­tr Alfred Hitchcock. Konkrétně se jed­ná o fil­mo­vý pře­pis romá­nu  Mrtvá a živá a poně­kud vol­né zpra­co­vá­ní povíd­ky Ptáci, kde se autor­ce moc neza­mlou­va­lo to, že děj byl namís­to Cornwallu pře­mís­těn do USA. Návštěvu zmi­ňo­va­né oblas­ti si ale může­me užít dosy­ta v poz­děj­ším autor­či­ně romá­nu Dům na pobře­ží.

Kniha asi nepat­ří mezi autor­či­na nej­znám­něj­ší díla, nicmé­ně mě osob­ně přes počá­teč­ní nedů­vě­ru cel­kem solid­ně chyt­la. Příběh začí­ná podiv­ně, něja­ký muž se pro­chá­zí jako duch zdán­li­vě nezná­mou kra­ji­nou. Ten muž se jme­nu­je Dick a nachá­zí se v oblas­ti, kte­rou dob­ře zná, jen je tam v jiném čase. Ze svě­ta po dru­hé svě­to­vé vál­ce se dostá­vá do stře­do­vě­ku pomo­cí podiv­né dro­gy, kte­rou vytvo­řil jeho pří­tel Magnus a prá­vě na Dickovi toto ces­to­vá­ní v čase tes­tu­je. Možná tak­to na prv­ní pře­čte­ní to zní jako bra­ko­vá záplet­ka, navíc lehce vykra­de­na z pera jiných auto­rů, nicmé­ně není tomu tak. Autorka poměr­ně zdat­ně ser­ví­ru­je pozvol­na se kli­ka­tí­cí pří­běh (podob­ně jako stře­do­vě­ká ces­tič­ka), kte­rý se ode­hrá­vá ve dvou rovi­nách: „tam“ a „tady“, mezi nimiž pozvol­na hlav­ní pro­ta­go­nis­ta ztrá­cí pře­hled a doce­la čas­to by asi radě­ji byl „tam“ než „tady“ :-).

Trochu jsem měl pro­blém ori­en­to­vat se mezi posta­va­mi ve stře­do­vě­ké čás­ti. Jména a pří­bu­zen­ské vzta­hy se mi dost plet­ly, tak­že než vyšlo naje­vo kdo s kým a proč, tak uběh­lo cel­kem dost strá­nek. Možná jsem i čekal, že ta inter­ak­ce s minu­los­tí bude vět­ší, nicmé­ně nako­nec jsem rád, že neby­la. Více by asi nemě­lo smy­sl pro­zra­zo­vat. Kniha samot­ná mi totiž při­šla jako dějo­vě vel­mi str­hu­jí­cí, vel­mi rych­le jsem se do ni zače­tl a i navzdo­ry drob­ným zmat­kům (viz výše) se čet­la sko­ro sama. Bylo by tedy vel­kým hří­chem něco z pří­bě­hu pro­zra­zo­vat. Nutno také dodat, že autor­ce vel­mi dob­ře jde - z poví­dek jis­tě snad­no nau­če­ná - gra­da­ce napě­tí a uvá­dě­ní tak čte­ná­ře do klí­čo­vých situ­a­cí. Není také pro­blém se s hlav­ním hrdi­nou Dickem zto­tož­nit a pro­ží­vat s ním roman­tic­ké výle­ty do minu­los­ti a šeď sou­čas­nos­ti, kte­rou ješ­tě pod­tr­hu­je žena a nevlast­ní děti.

Určitě dopo­ru­ču­ji. Autorka kraj dob­ře zna­la (sama na podob­ném mís­tě řadu let byd­le­la) a na kni­ze je to znát (samo­zřej­mě v pozi­tiv­ním slo­va smys­lu).

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře