Walter Mitty a jeho tajný život / The Secret Life of Walter Mitty

Řekl bych, že Ben Stiller smě­řo­val celou svo­ji kari­é­rou prá­vě k tomu­to sním­ku. Vedle Gravitace a Rivalů je Walter Mitty tím nej­lep­ším fil­mo­vým poči­nem, kte­rý Hollywood za rok 2013 vypro­du­ko­val. Vizuální strán­ka je pro­pra­co­va­ná do nejmen­ší­ho detai­lu, ať už to jsou úvod­ní titul­ky nebo pod­pra­ho­vá „posel­ství“ na ran­ve­ji. Walter si s námi, jako divá­ky jed­no­du­še, hra­je. Když při­stou­pí­me na jeho hru, kte­rá nás odne­se dale­ko od kapi­ta­lis­tic­ké pře­sy­ce­nos­ti, a navrá­tí­me se do dob slad­ké­ho dět­ství, kde jsme byli dale­ko upřím­něj­ší, bláz­ni­věj­ší a více ote­vře­něj­ší svě­tu. Stiller nejen, že nekom­pro­mis­ně kri­ti­zu­je kor­po­rát­ní maši­né­rii, kte­rou zají­má jen čis­tý pro­fit, ale na dru­hé úto­čí na kri­zi lid­skou. Hlavně v úvod­ní fázi nám nasta­vu­je zrca­dlo a zpo­dob­ňu­je nás jako oso­by, kte­ré se bojí kon­tak­tu s okol­ním svě­tem. Walter Mitty je vlast­ně člo­vě­kem, kte­rý nepře­stal snít ani v dospě­los­ti a prá­vě pro­to se zdá být „vyko­le­je­ným“.

 Co se týče pří­bě­ho­vé strán­ky, tak ten­to­krá­te slou­ží syžet jenom jako pro­stře­dek pro inter­pre­ta­ci urči­tých myš­le­nek, kte­ré si musí­me sami najít mezi řád­ky. Dalo by se tedy říci, že film je mozai­kou daných život­ních myš­le­nek. Ben Stiller hle­dá onen tajem­ný sní­mek 25, kte­rý má vyjít v posled­ním čís­le časo­pi­su Life na úvod­ní strán­ce. Společností zavr­že­ný loser, na dru­hou stra­nu však věč­ný sní­lek se vydá­vá na ces­tu plnou nesku­teč­ných dob­ro­druž­ství a hlav­ně hle­dá­ní smys­lu živo­ta. Nic nepů­so­bí kýčo­vi­tě a dia­lo­gy neza­bře­dá­va­jí do mora­li­zu­jí­cí­ho pato­su, prá­vě nao­pak film nasta­vu­je jem­nou linii a cel­kem leh­ký vyprá­vě­cí tón.

 Jak jsem řekl, že pří­běh je mozai­ko­vým slo­že­ním, tak to samé pla­tí i o jeho slož­kách. Dokonalá hud­ba, obra­zo­vé ztvár­ně­ní a hlav­ně herec­ký výkon Bena. Jak je vyzně­ní fil­mu krás­né a cel­ko­vá atmo­sfé­ra pou­ta­vá, tím více je film zvlášt­ním dílem, poně­vadž nejen, že širo­kým kro­kem pře­kra­ču­je hra­ni­ce Hollywoodské tra­di­ce, ale svým obsa­hem a sdě­le­ním je, dovo­lím si říct, nad­ča­so­vě sou­čas­ným. Možná prá­vě pro­to se zne­lí­bil Akademikům a u nomi­na­cí na „nej­pres­tiž­něj­ší“ fil­mo­vou cenou napros­to ostrou­hal, to nic nemě­ní na fak­tu, že se zařa­dil mezi ty neza­jí­ma­věj­ší poči­ny roku 2013. Ben tady uka­zu­je, že je nejen výbor­ným reži­sé­rem, ale i skvě­lým her­cem. Režijně se nevy­hý­bá ani leh­ké paro­dii hrdin­ských bloc­kbus­te­rů a na řadu při­jde i Podivuhodný pří­pad Benjamina Buttona.