Kritiky.cz > Speciály > Spider-Man: Homecoming - Obsah | O filmu

Spider-Man: Homecoming - Obsah | O filmu

Spider 2
Spider 2
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

            OBSAH

 

            Mladý Peter Parker / Spider-Man (Tom Holland), kte­rý vel­ko­le­pým způ­so­bem debu­to­val ve fil­mu Captain America: Občanská vál­ka, vstu­pu­je ve fil­mu Spider-Man: Homecoming do fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel. Spider-Man je nej­ob­lí­be­něj­ší comic­so­vou posta­vou vůbec a je korun­ním kle­no­tem comic­sů spo­leč­nos­ti Marvel. Nyní se vra­cí domů ve svě­žím a zábav­ném fil­mu ve zce­la novém poje­tí, kte­rý pro­du­ko­va­la spo­leč­nost Marvel Studios. Na fil­mo­vých plát­nech se tak popr­vé po boku ostat­ních hrdi­nů fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel obje­vu­je Peter Parker tako­vý, jaké­ho zná­me ze strá­nek comic­sů.

            Peter, nad­še­ný ze svých zážit­ků s Avengers, se vra­cí domů, kde žije se svou tetou May (Marisa Tomei) pod bed­li­vým dohle­dem své­ho nové­ho uči­te­le Tonyho Starka (Robert Downey Jr.). Peter se sna­ží vrá­tit ke své­mu běž­né­mu živo­tu - což mu kom­pli­ku­je tou­ha doká­zat, že by Spider-Man mohl konat mno­hem vět­ší skut­ky, než kte­rých se zatím odvá­žil - ale když se obje­vu­je nový padouch Vulture (Michael Keaton), oci­tá se v ohro­že­ní vše, co je pro Petera sku­teč­ně důle­ži­té. Tváří v tvář této hroz­bě tak při­chá­zí jeho chví­le, aby se stal hrdi­nou, kte­rým je mu sou­ze­no být.        

            O FILMU

            Ve fil­mu Spider-Man: Homecoming Peter Parker coby nej­ob­lí­be­něj­ší posta­va v ději­nách comic­sů koneč­ně vstu­pu­je do fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel a tou­ží po tom, aby se mohl stát jed­ním z Avengerů. Spider-Man, korun­ní kle­not spo­leč­nos­ti Marvel, se už v epi­zod­ní roli obje­vil vlo­ni v létě ve fil­mu Captain America: Občanská vál­ka, a jeho nové poje­tí se u fanouš­ků setka­lo s obrov­sky pozi­tiv­ním při­je­tím. Nyní spo­leč­nos­ti Sony Pictures a Marvel Studios spo­ji­ly své síly, aby divá­kům zpro­střed­ko­va­ly toto zce­la nové dob­ro­druž­ství.

            Tom Holland, kte­rý si pavou­čí­ho muže zahrál, k tomu dodá­vá, že než se bude Peter moci při­po­jit ke svým hrdi­nům, bude nucen se vypo­řá­dat s celou řadou pro­blé­mů. „Peter je v Občanské vál­ce v sed­mém nebi, pro­to­že může bojo­vat spo­leč­ně s Avengers, ale násled­ně rych­le zís­ká pocit, že je vlast­ně k niče­mu,“ vysvět­lu­je Holland. „Tony Stark ho požá­dal, aby se sta­ral o drob­né věci a ty význam­né pře­ne­chal jiným – to zna­me­ná, že pomá­há sun­da­vat koč­ky ze stro­mů, pře­vá­dět sta­řen­ky přes uli­ci a chy­tá kapsá­ře, zkrát­ka nic pří­liš dra­ma­tic­ké­ho. Ale poté Spider-Manovi zkří­ží ces­tu dodáv­ka špič­ko­vých zbra­ní, kvů­li kte­ré se vydá­vá na pouť, během kte­ré se musí nau­čit mis­tr­ně ovlá­dat své nové schop­nos­ti a doved­nos­ti.“

            A pokud má doká­zat, že má na to, aby se stal jed­ním z Avengers, pak bude muset pře­svěd­čit zejmé­na men­to­ra, kte­rý nemá obdo­by. „Tony Stark se o Petera Parkera veli­ce zají­má,“ říká Robert Downey Jr. Pomáhá mu s tím, aby se mohl roz­ví­jet, a posky­tl mu nový oblek a tech­nic­ké hrač­ky. Ale sou­čas­ně na něj veli­ce bed­li­vě dohlí­ží a ujiš­ťu­je se, že by z něj sku­teč­ně mohl být dal­ší člen Avengers.“

            Pro pro­du­cen­ta fil­mu a pre­zi­den­ta spo­leč­nos­ti Marvel Studios Kevina Feigeho bylo na prv­ním mís­tě uvést tuto posta­vu do fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel způ­so­bem, jaký fil­mo­ví divá­ci dosud nevi­dě­li. „V prů­bě­hu uply­nu­lých pat­nác­ti let jsme vybu­do­va­li náš fil­mo­vý svět, kte­rý zahr­nu­je spous­tu postav a fil­mů, a nyní máme popr­vé mož­nost do toho­to svě­ta uvést také Petera Parkera a Spider-Mana,“ říká Feige. „Je to vzru­šu­jí­cí, pro­to­že přes­ně tak to pro­bí­ha­lo i na strán­kách comic­sů – neob­je­vil se na nich jako osa­mě­lý hrdi­na. Vstoupil do svě­ta, ve kte­rém již exis­to­va­li Tony Stark, Captain America a Avengers. A nyní máme popr­vé mož­nost tomu věno­vat celý film, což je svě­ží a neo­kou­ka­né.“

            Producentka Amy Pascal o netra­dič­ní spo­lu­prá­ci říká: „Tento film je výsled­kem úzké spo­lu­prá­ce mezi spo­leč­nost­mi Sony a Marvel,“ popi­su­je. „Jedná se o film spo­leč­nos­ti Sony, kte­rý pro­du­ko­va­la spo­leč­nost Marvel. Všichni dohro­ma­dy spo­ji­li své síly a dospě­li k závě­ru, že pokud bude­me moci Spider-Mana vrá­tit zpát­ky do svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel, do kte­ré­ho na strán­kách comic­sů vždy pat­řil, bude to pro všech­ny nej­lep­ší – a nej­ví­ce na tom zís­ka­jí divá­ci, pro­to­že se koneč­ně dočka­jí toho, na co tak dlou­hou dobu čeka­jí.“

            „Možnost uvést Spider-Mana do fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel je pro mě z vypra­věč­ské­ho hle­dis­ka tím nej­lep­ším, co si doká­žu před­sta­vit,“ říká reži­sér Jon Watts, kte­rý se ujal režie celé­ho sním­ku. „Nejen že se ve fil­mu Captain America: Občanská vál­ka vyře­ši­ly pro­blémy s jeho půvo­dem a schop­nost­mi – což se jim poda­ři­lo udě­lat veli­ce úspor­ně a krás­ně – ale sou­čas­ně jsme nemu­se­li trá­vit čas vysvět­lo­vá­ním toho, jak šest­nác­ti­le­tý kluk při­šel na nápad stát se super­hr­di­nou. Vyrůstal ve fil­mo­vém svě­tě spo­leč­nos­ti Marvel. Když bylo Peterovi Parkerovi osm let, viděl v tele­vi­zi Tonyho Starka, kte­rý pro­hlá­sil, že je Iron Man. Takže to, že se oci­tá­me ve svě­tě, v němž super­hr­di­no­vé exis­tu­jí zna­me­ná, že s těmihle drob­nost­mi nemu­sí­me ztrá­cet čas. Můžeme se rov­nou začít bavit.“

            V sou­la­du s tou­hou po novém a svě­žím poje­tí této fil­mo­vé série se tvůr­ci fil­mu roz­hod­li oslo­vit s režií sním­ku prá­vě Wattse. Jeho vytr­va­lost a před­cho­zí fil­my FeigehoPascal pře­svěd­či­ly o tom, že je pro ten­to úkol tím pra­vým. „Viděli jsme s Kevinem film Cop Car, kte­rý Jon napsal a reží­ro­val,“ popi­su­je Pascal. „Udělal na nás obrov­ský dojem. Dokázal ze dvou dětí a navíc neher­ců dostat pozo­ru­hod­né výko­ny. Byl to veli­ce napí­na­vý film – ty děti jste si zami­lo­va­li. Ukázal nám, že má vzác­ný dar vyprá­vět pří­běh pro­střed­nic­tvím akce.“

            „Důležité pro nás neby­lo to, že doká­zal nato­čit vel­ko­le­pou akč­ní sek­ven­ci, pro­to­že to doká­že spous­ta reži­sé­rů,“ míní Feige. „Ale kdy­ko­liv nám něco uká­zal, bylo to přes­ně v tom sty­lu a v tom poje­tí humo­ru, kte­ré jsou Peterovi Parkerovi vlast­ní.“

            Když se Watts s pre­zi­den­tem spo­leč­nos­ti Marvel Studios popr­vé setkal, vůbec ho nena­padlo, že by mohl dostat šan­ci sní­mek Spider-Man: Homecoming reží­ro­vat. „Když si mě na tu schůzku pozva­li, mys­lel jsem si, že pros­tě jenom chtě­jí vědět, co jsem zač,“ vzpo­mí­ná. „Pak zača­li hovo­řit o tom, jak si před­sta­vu­jí dal­ší vývoj fil­mo­vé­ho Spider-Mana a také to, že tu je nová uni­kát­ní mož­nost spo­lu­prá­ce mezi Sony a Marvelem. Když jsem z té schůz­ky odchá­zel, byl jsem z toho ohrom­ně nad­še­ný a nedal jsem jim pokoj, dokud nesou­hla­si­li.“

            Wattsův sní­mek Cop Car na tvůr­čí osob­nos­ti v Hollywoodu udě­lal vel­ký dojem. „Myslím, že na divá­ky Cop Car tak sil­ně zapů­so­bil i pro­to, že vní­ma­li, že se ty děti cho­va­jí a hovo­ří přes­ně tak jako děti sku­teč­né,“ vysvět­lu­je Watts. „Velice dob­ře si vzpo­mí­nám, jaké to je být na střed­ní ško­le, když ješ­tě nemá­te mozek dospě­lé­ho člo­vě­ka – vní­má­te věci veli­ce spe­ci­fic­ky zkres­le­ným způ­so­bem. To byla jed­na z věcí, kte­ré jsem do pří­bě­hu a fil­mu chtěl dostat.“

            Watts měl také k Peterovi Parkerovi blíz­ko po strán­ce osob­ní, neboť jeho osu­dy se v někte­rých ohle­dech podo­ba­ly těm jeho. „Vždycky mi byl sym­pa­tic­ký, pro­to­že jsem byl na střed­ní ško­le blá­zen do vědy a tech­ni­ky, přes­ně jako Peter, než ho kous­ne ten pavouk,“ pro­zra­zu­je. „Zbožňoval jsem che­mii a chtěl jsem ji jít stu­do­vat i na vyso­kou. Místo obě­da jsem cho­dí­val do kabi­ne­tu che­mie. Moji kama­rá­di se všich­ni zají­ma­lo o che­mii nebo fyziku...byli jsme pros­tě pří­šer­ná ban­da špr­tů.“

            „Představte si, že bys­te měli Spider-Manovy schop­nos­ti – sna­ži­li bys­te se kaž­dý den o to, abys­te jako Spider-Man moh­li strá­vit co nej­ví­ce času, pro­to­že by to pro vás byl ten nej­lep­ší pocit na svě­tě,“ pokra­ču­je Watts. „Jistě, Spider-Manovy schop­nos­ti v sobě skrý­va­jí také dáv­ku zod­po­věd­nos­ti, ale je důle­ži­té si uvě­do­mit, jak ohrom­ně zábav­né by bylo už jen hou­pat se z jed­no­ho domu na dru­hý. Je to pozo­ru­hod­ně roz­po­ru­pl­ná věc: na jed­nu stra­nu se musí­te vypo­řá­dat se vše­mi těmi kom­pli­ka­ce­mi a stre­sem, kte­ré vám ty schop­nos­ti způ­so­bu­jí, ale na stra­nu dru­hou se tím ohrom­ně baví­te a je to veli­ce vzru­šu­jí­cí.“

            „Doufám, že Spider-Manův pří­běh, kte­rý vyprá­ví­me, divá­ky doká­že oslo­vit,“ pro­hla­šu­je Pascal. „Na posta­vě Petera Parkera bylo vždyc­ky skvě­lé to, že má stej­né nadě­je, sny a pro­blémy jako my ostat­ní. Takže se divá­ci budou oka­mži­tě schop­ni vžít do role Petera Parkera, ale sou­čas­ně uvi­dí Spider-Mana v rám­ci vět­ší­ho svě­ta, kte­rý mu byl dosud upí­rán.“

            „Spider-Mana jsme uved­li už v Občanské vál­ce a měli jsme si v ní mož­nost vychut­nat jeho hláš­ky a vtíp­ky a také to, jak s ostat­ní­mi hrdi­ny kon­tras­tu­je,“ míní Feige. „A teď, po obraz­ně řeče­no nej­lep­ších prázd­ni­nách své­ho živo­ta, během kte­rých se mohl setkat s tako­vý­mi osob­nost­mi, se musí vrá­tit do škol­ních lavic. Což jen umoc­ňu­je jeho dile­ma, kte­ré jsem v jeho věku vní­mal i já a mys­lím, že i vět­ši­na ostat­ních stře­do­ško­lá­ků – „čeká na mě po ško­le něco zají­ma­vé­ho?“ Ale Peter ví, že čeká, pro­to­že to prá­vě pro­žil. Myslí si o sobě, že je při­pra­ve­ný, a pocho­pi­tel­ně pokud vám je pat­náct let, tak si čas­to mys­lí­te, že jste na něco při­pra­ve­ni dáv­no před tím, než to je sku­teč­ně prav­da. Právě v tom je tenhle film zábav­ný, prá­vě pro­to Peter Parker divá­ky oslo­vu­je a prá­vě pro­to jsme se chtě­li do toho­to pro­jek­tu pus­tit a před­sta­vit Spider-Mana divá­kům tako­vé­ho, jaké­ho ho vní­má­me my z pohle­du fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel.“

            Volba Toma Hollanda před­sta­vo­va­la vol­bu her­ce, kte­rý je tak mla­dý, aby se této posta­vy mohl pře­svěd­či­vě ujmout. „Tak tahle posta­va v comic­sech původ­ně vypa­da­la,“ říká Feige. „Najít Toma Hollanda pro nás byl malý zázrak, pro­to­že jsme obje­vi­li něko­ho, kdo roz­hod­ně doká­zal zahrát pře­svěd­či­vé­ho pat­nác­ti­le­té­ho chlap­ce. Chtěli jsme, aby tím kon­tras­to­val s někte­rý­mi z našich dal­ších super­hr­di­nů, kte­ří vypa­da­jí dob­ře, ale pat­náct jim roz­hod­ně není.“

            A Peterovy osu­dy, kte­ré z něj v rám­ci pří­bě­hu toho­to fil­mu udě­la­jí hrdi­nu, přes­ně reflek­tu­jí jeho věk. „Peter Parker zbož­ňu­je, když může být Spider-Man, ale být Peterem Parkerem se mu zase až tak moc neza­mlou­vá,“ popi­su­je reži­sér Jon Watts. „Peter Parker tak nějak ztě­les­ňu­je všech­no, čím je – roz­pa­či­té­ho podi­ví­na se zájmem o vědu – kte­rý teď ale před sebou má zce­la nový život super­hr­di­ny, jemuž děla­jí spo­leč­nost Tony Stark či Captain America a všich­ni ostat­ní Avengers. Ale ačko­liv má všech­ny ty nové schop­nos­ti a zná­mos­ti, nedo­ká­zal se zatím vyrov­nat s tím, kým je coby Peter Parker. Jedním z jeho úko­lů v tom­to pří­bě­hu je uvě­do­mit si, že se nemů­že stát Spider-Manem, dokud si napl­no neu­vě­do­mí, co je zač Peter Parker.“

            Role Spider-Mana je pro Hollanda dlou­ho­le­tým snem. „Před pěti lety jsem se zúčast­nil v Londýně pře­dá­vá­ní cen Empire Awards a jeden z novi­ná­řů se mě zeptal, jakým super­hr­di­nou bych chtěl být, pokud bych měl na vybra­nou,“ vzpo­mí­ná herec. „Řekl jsem mu, že za chtěl být za deset let dal­ším Spider-Manem po Andrewovi Garfieldovi. Nikdy by mě býva­lo nena­padlo, že se mi to spl­ní takhle rych­le.“

            Poté, co tvůr­cům fil­mu poslal něko­lik zku­šeb­ních nahrá­vek, si Holland vyba­vu­je finál­ní test: setká­ní s Robertem Downeym Jr.. Ale než se setkal pří­mo s Tony Starkem, měl se setkat ješ­tě s někým tro­chu jiným. „Vlastně jsem se nej­pr­ve setkal s Robertovým kaska­dér­ským dvoj­ní­kem – je mu cel­kem dost podob­ný. Při pohle­du na něj jsem si pomys­lel, že Robert vypa­dá ve sku­teč­nos­ti jinak než na plát­ně – a díky tomu ze mě spadla ner­vo­zi­ta ze setká­ní se sku­teč­ným Roberem. Když při­šel ten, tak jsme spo­leč­ně impro­vi­zo­va­li a vtip­ko­va­li a bylo to skvě­lé.“

            A samot­ný Iron Man obsa­ze­ní role schva­lu­je. „Tom Holland je pro tu roli pros­tě doko­na­lý,“ míní Downey. „Je nad­še­ný, bys­trý a nada­ný, je veli­ce talen­to­va­ný po fyzic­ké strán­ce jakož­to taneč­ník a akro­bat. Nabízí tu pra­vou kom­bi­na­ci vlast­nos­tí, kte­ré si tohle nové poje­tí této posta­vy žádá.“

            „Tom byl během pro­ce­su cas­tingu ohro­mu­jí­cí,“ pro­zra­zu­je Amy Pascal. „Pojal Petera Parkera zce­la novým způ­so­bem, kte­rý veli­ce odpo­ví­dal comic­so­vé před­lo­ze. Na kon­kur­zu u nás byla celá řada chlap­ců, ale od chví­le, kdy jsme ho vidě­li před kame­rou s Robertem Downeym Jr. jsme vědě­li, že on je tím pra­vým.“

            „Energičnost prv­ní­ho setká­ní Toma HollandaRobertem Downeym Jr. přes­ně odpo­ví­da­la tomu, jak jsme si před­sta­vo­va­li prv­ní setká­ní Petera Parkera s Tonym Starkem,“ říká Kevin Feige. „Zkušební scé­nou byla ta z kou­pel­ny z fil­mu Captain America: Občanská vál­ka, tak­že jsme chtě­li navá­zat a dále roz­ví­jet vztah mezi Peterem Parkerem a Tonym Starkem, kte­rý jsme v tom­to fil­mu zača­li vytvá­řet.“

            „Tom Holland půso­bí veli­ce nevin­ně, je roz­tr­ži­tý a poně­kud neši­kov­ný, ale vní­má­te, že v sobě nosí cosi správ­né­ho a veli­ce morál­ní­ho. Sledovat, jak si tenhle mla­dý herec doká­zal pora­dit s pří­tom­nos­ti ostří­le­ných fil­mo­vých hvězd a dodat té scé­ně na věro­hod­nos­ti bylo ohro­mu­jí­cí,“ míní Watts. „Tu scé­nu hrá­li jenom ve třech – Marisa Tomei, Robert Downey Jr.Tom Holland – a při­tom byla tak ener­gic­ká a vzru­šu­jí­cí, že nám ote­vře­la zce­la nové mož­nos­ti toho, jakým smě­rem bychom se s pří­bě­hem fil­mu Spider-Man: Homecoming moh­li vydat.“

            Holland pro­hla­šu­je, že jejich vzá­jem­ná spo­lu­prá­ce byla při­ro­ze­ná, věro­hod­ná a veli­ce snad­ná. „S Jonem se spo­lu­pra­cu­je skvě­le, nechá vám pro­stor pro vaše vlast­ní poje­tí dané posta­vy,“ říká. „Je to reži­sér, kte­ré­mu na her­cích zále­ží. Oba jsme se ocit­li ve zce­la novém pro­stře­dí – já nikdy v žád­ném takhle výprav­ném fil­mu hlav­ní roli nehrál, a on žád­ný tako­vý film nikdy nere­ží­ro­val. Takže jsme si vzá­jem­ně pomá­ha­li, jak to jen bylo mož­né, a vybu­do­va­li jsme si veli­ce pří­jem­ný vztah.“

            Snímek Spider-Man: Homecoming pří­mo nava­zu­je na vel­ko­le­pou bojo­vou scé­nu z fil­mu Captain America: Občanská vál­ka, po kte­ré Tony Stark „pavou­ka“ odvá­ží domů do Queensu. „Peter je sku­teč­ně vel­mi sil­ně pře­svěd­če­ný o tom, že v oso­bě Tonyho Starka našel své­ho nové­ho men­to­ra, a Tonymu se Peter vel­mi zamlou­vá, ale nemů­že mu dělat chůvu,“ vysvět­lu­je Feige. „Tony pro­to dá Peterovi jis­tou vol­nost, aby zjis­til, čeho je na vlast­ní pěst scho­pen.“

            Peter je pře­svěd­če­ný, že jeho „stáž“ ve Stark Industries je jenom počát­kem a zkouš­kou, po jejímž spl­ně­ní se sta­ne plno­hod­not­ným čle­nem Avengers – ale jak Holland vysvět­lu­je, pavouk se nej­pr­ve musí nau­čit lézt, než může začít létat: „Vracíme se v čase zpát­ky do Občanské vál­ky, abychom její udá­los­ti pro­ži­li z Peterova pohle­du. Sledujeme ho, jak zaží­vá nej­ú­žas­něj­ší chví­le své­ho živo­ta. Letí sou­kro­mým leta­dlem s Happym, byd­lí v úžas­ném hote­lu, a najed­nou se zno­vu oci­tá v přecpa­ném met­ru a jede poz­dě do ško­ly. Nikdo mu neza­vo­lal, aby mu při­dě­lil dal­ší misi. O tenhle kon­trast tu jde: z luxus­ních prázd­nin se vra­cí­me zpát­ky do ško­ly.“

            „Tony je pro Petera do jis­té míry otcov­skou posta­vou,“ popi­su­je Holland. „Peter se sna­ží Tonymu doká­zat, že je dost sta­rý a rozum­ný na to, aby se mohl ujmout nároč­něj­ších úko­lů, ale Tony ho neu­stá­le odmí­tá a říká mu, že ješ­tě není při­pra­ve­ný. Myslím, že prá­vě to způ­so­bu­je, že se Peter teo­re­tic­ky vydá­vá po špat­né ces­tě, než si uvě­do­mí, o co tu sku­teč­ně jde, a my koneč­ně zjis­tí­me, proč je Peter Parker tím nej­ob­lí­be­něj­ším a nej­moc­něj­ším super­hr­di­nou comic­so­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel.“

            Vnímat Tonyho Starka jako otcov­skou posta­vu je jed­na věc – ale Peter Parker má něko­ho, kdo se o něj sta­rá jako o vlast­ní­ho a komu na něm vel­mi zále­ží: tetu May. Zatímco Tony Stark Peterovi pomá­há v boji se zlo­či­nem tím, že mu poskyt­ne nový oblek a nové tech­nic­ké hrač­ky a sle­du­je ho, jak se sna­ží své nově zís­ka­né super­hr­din­ské schop­nos­ti zvlá­dat, May je pro něj tím, kdo mu pomá­há nalé­zat směr, kte­rým na své život­ní pou­ti jde.

            „Postava tety May je pro Petera Parkera veli­ce důle­ži­tá,“ vysvět­lu­je kopro­du­cent Eric Hauserman Carroll. „V tom­to poje­tí jsme se všich­ni shod­li na tom, že by tato posta­va měla být mno­hem mlad­ší, spí­še jako jeho star­ší sest­ra nebo někdo, kdo je mu věko­vě pod­stat­ně bliž­ší.“

            „Jak pojmout tetu May coby mla­dou svo­bod­nou mat­ku, kte­rá se stá­le ješ­tě sama sna­ží vypo­řá­dat s vlast­ním živo­tem?“ ptá se Kevin Feige. „V minu­los­ti evi­dent­ně udě­la­la úžas­nou věc v tom, že se Petera uja­la a vycho­va­la ho. V minu­los­ti ji potka­ly tra­gic­ké udá­los­ti, kte­ré spí­še nazna­ču­je­me, než abychom se jimi zabý­va­li, ale ve své pod­sta­tě je to žena, kte­rá se podob­ně jako Peter pokou­ší najít sama sebe. Díky tomu se jed­ná o mno­hem aktu­ál­něj­ší posta­vu.“

            S ohle­dem na tyto sku­teč­nos­ti do role tety May tvůr­ci fil­mu obsa­di­li drži­tel­ku Oscara Marisu Tomei. „Zachovali jsme ducha toho, kým teta May je – v mno­ha ohle­dech před­sta­vu­je Peterovo svě­do­mí – a necha­li jsme ji řešit stej­né pro­blémy, kte­ré řeší i Peter. Myslím, že jakož­to mlad­ší a sty­lo­věj­ší posta­va je mno­hem rele­vant­něj­ší,“ míní Watts.

            „V sou­la­du s tra­di­ce­mi pří­bě­hů o Spider-Manovi se teta May ují­má mateř­ské role a posky­tu­je Peterovi vede­ní,“ říká Tomei. „V této ver­zi pří­bě­hu spo­leč­ně byd­lí­me v Queens pou­ze sami dva a ona se ho sna­ží ze všech sil pod­po­ro­vat v tom, aby ho při­mě­la se tro­chu otevřít okol­ní­mu svě­tu. Peter se neu­stá­le učí a je veli­ce chyt­rý, což je skvě­lé, ale May ho povzbu­zu­je i k tomu, aby se tro­chu více bavil a uží­val si živo­ta.“

            Teta May v tom­to poje­tí mno­hem blí­že k mla­dým lidem, což se při výcho­vě tee­nage­ra hodí. „Jejich vztah je veli­ce těs­ný a cit­li­vý – je pro něj sku­teč­ně tím, kdo ho učí význam sku­teč­ných hod­not – ale vní­má zce­la jas­ně, že před ní cosi tají,“ říká Tomei. „Trápí ji, co se asi v jeho nit­ru ode­hrá­vá, pro­to­že ví, že život stře­do­ško­lá­ka může být obtíž­ný a kom­pli­ko­va­ný. Samozřejmě nemá nejmen­ší tuše­ní, že před ní tají sku­teč­nost, že je super­hr­di­nou.“

            Tomei pro­hla­šu­je, že vztah May s Tonym Starkem je veli­ce obe­zřet­ný. „Domnívá se, že je Peter ve Stark Industries na stá­ži, a je nad­še­ná z toho, že tuto mož­nost dostal – může se mno­hé nau­čit pří­mo od Tonyho Starka. Sleduje Tonyho už něja­kou dobu a vidí, že se z vel­mi kapi­ta­lis­tic­ky zamě­ře­né­ho člo­vě­ka stal někým, kdo se sna­ží konat dob­ro a napra­vit to, co v minu­los­ti zapří­či­nil. Bedlivě ale hlí­dá to, jaký vliv na Petera má, aby jeho poten­ci­ál nepři­šel nazmar. Jde stá­le o chlap­ce, kte­rý se tepr­ve stá­vá mužem a kte­rý potře­bu­je pro­stor k tomu, aby mohl pro­zkou­mat své vní­má­ní svě­ta a také aby mohl být stá­le dítě­tem.“

            Peter tedy tou­ží po nezá­vis­los­ti, a Tony i May jsou oba ochot­ni mu ji do jis­té míry poskyt­nout, aby zjis­ti­li, jak si s ní poradí...a tato nezá­vis­lost ho zave­de pří­mo do ces­ty nebez­peč­né­ho nové­ho padou­cha – Adriana Toomse, zva­né­ho Vulture, kte­ré­ho ztvár­nil na Oscara nomi­no­va­ný Michael Keaton. „Michael má na svém kon­tě pozo­ru­hod­ná díla,“ říká Feige. „Má celou řadu vlast­nos­tí, díky kte­rým je pro tuhle roli napros­to ide­ál­ní, a samo­zřej­mě je tu také dal­ší zábav­ná rovi­na v tom, že si zahrál Batmana a Birdmana. Momentálně se nachá­zí ve výji­meč­ném bodě své kari­é­ry a způ­sob, jakým ke svým rolím při­stu­pu­je, tuto posta­vu posu­nul dale­ko za hra­ni­ce našich původ­ních před­stav.“

            Holland je dlou­ho­le­tým fanouš­kem Keatonovy tvor­by, ale podo­tý­ká, že když se spo­lu setka­li, byly pro něj na prv­ním mís­tě pra­cov­ní zále­ži­tos­ti. „Jsem jeho obrov­ským fanouš­kem už od dob Beetlejuice,“ říká Holland. „Když jsem se s ním setkal popr­vé, natá­če­li jsme tu nej­ná­roč­něj­ší scé­nu z celé­ho fil­mu. Bylo to veli­ce děsi­vé a upřím­ně jsem ani nemu­sel moc hrát, pro­to­že on se té role ujal s tako­vou půso­bi­vos­tí, že jsem z něj měl doo­prav­dy strach. Po herec­ké strán­ce je ale také veli­ce štěd­rý a svou pří­tom­nos­tí ve fil­mu posou­vá vše na zce­la novou úro­veň.“

            Na začát­ku fil­mu Spider-Man: Homecoming vidí­me pří­mé důsled­ky udá­los­tí z před­cho­zích fil­mů fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel: ačko­liv byly sou­bo­je Avengerů veli­ce vzru­šu­jí­cí, zane­cha­ly po sobě pro oby­čej­né oby­va­te­le New Yorku nema­lou spoušť – a její nápra­vy stá­le pro­bí­ha­jí. To hra­je do karet Adrianovi Toomesovi, jehož fir­ma byla pově­ře­na shro­máž­dě­ním vše­mož­ných mimo­zem­ských tech­no­lo­gií a zbra­ní, kte­ré v tros­kách zůstaly...dokud se neob­je­vil Tony Stark, aby ve spo­lu­prá­ci s vlád­ní­mi orga­ni­za­ce­mi zalo­žil spe­ci­ál­ní úřad, kte­rý se přes­ně tou­to čin­nos­tí zabý­vá a při­pra­ví tudíž Toomese o prá­ci.

            „Toomes je vel­ký dříč, kte­rý si vybu­do­val skvě­lý pod­nik,“ říká Keaton. „Není to boháč, ale tvr­dě pra­cu­je a sna­ží se napra­vo­vat ško­dy, kte­ré po sobě někte­rá dob­ro­druž­ství Avengerů zane­cha­la. Ale když dosta­ne naří­ze­no, aby svou prá­ci pře­ne­chal týmu pod dohle­dem Tonyho Starka, při­pa­dá mu to nespra­ved­li­vé.“

            Právě tím se od sebe liší hrdi­no­vé a padou­ši. Zoufalý Toomes, kte­rý se sna­ží posta­rat o svou rodi­nu, začne krást exo­tic­ké mimo­zem­ské tech­no­lo­gie a dokon­ce si vyro­bí léta­cí oblek, kte­rý spo­leč­ně se svý­mi kum­pá­ny začne pou­ží­vat při vykrá­dá­ní kami­o­nů Starkova úřa­du – aby z toho, co zís­ká, vyrá­běl zbra­ně, kte­ré násled­ně pro­dá­vá na čer­ném trhu.

            „Chtěl jsem, aby se sní­mek Spider-Man: Homecoming v rám­ci fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel věno­val více oby­čej­ným lid­ským pro­blé­mům, a pro­to potře­bo­val i padou­cha, kte­rý řeší oby­čej­né lid­ské pro­blémy,“ popi­su­je Watts. „Velice se mi zamlou­va­la před­sta­va padou­cha, kte­rý řeší pro­blémy, kte­ré jsou divá­kům fil­mu blíz­ké. Nejde tu o nad­vlá­du nad svě­tem či něja­kou šíle­nou pomstu – jde tu o nedo­sta­tek peněz na pře­ži­tí a o mož­nost uplat­nit se v kaž­do­den­ním živo­tě.“

            „Vulture je zají­ma­vý tím, čím je pod­le mého názo­ru zají­ma­vý i Bruce Wayne – vyro­bí si vlast­ní oblek a zbroj a coko­liv, co potře­bu­je,“ vysvět­lu­je Keaton. „Nemá žád­né spe­ci­fic­ké super­schop­nos­ti, je to pros­tě jenom oby­čej­ný člo­věk, ačko­liv je ve veli­ce výhod­né pozi­ci.“

            Celá řada her­ců, kte­ří někdy ztvár­ni­li fil­mo­vé padou­chy, vám řek­ne, že ze vše­ho nej­těž­ší je obje­vit moti­va­ci dané posta­vy a při­svo­jit si ji. Keaton v tom­to není žád­nou výjim­kou. „Na pří­bě­hu, kte­rý se před námi odví­jí, je cel­kem zají­ma­vé, že Peter v jis­tých ohle­dech nedo­ká­že někte­ré jeho prv­ky pocho­pit – Toomes je dospě­lý muž, kte­rý má boha­té zku­še­nos­ti s tím, jak svět doo­prav­dy fun­gu­je,“ říká. „Adrian Toomes zažil nespra­ve­dl­nos­ti naše­ho svě­ta na vlast­ní kůži a dob­ře je vidí. Takovým způ­so­bem ho Vulture vní­má a mys­lím si, že má svým způ­so­bem prav­du.“

            Pokud je pro Petera Tony Stark jakým­si náhrad­ním otcem, pak Happy Hogan je jeho star­ším bra­t­rem. Je popud­li­vý, zne­chu­ce­ný, zaměst­na­ný, ale ve sku­teč­nos­ti mu na Peterovi veli­ce zále­ží. Tonyho poboč­ník byl pově­řen úko­lem sle­do­vat Peterův vývoj ve chví­lích, kdy se Tony zrov­na věnu­je tomu, čemu se tak geni­ál­ní mili­ar­dář­ští pla­y­boy­o­vé a filan­tro­po­vé obvykle věnu­jí.

            „Pro Petera je Happy star­ším sou­ro­zen­cem, kte­ří vám neu­stá­le mlu­ví do živo­ta,“ vysvět­lu­je Carroll. „Happy při­tom nedo­ká­že tak úpl­ně pocho­pit, proč Tony vyro­bil něja­ké­mu úpl­ně nezná­mé­mu klu­ko­vi úžas­ný oblek a nechá ho bojo­vat spo­leč­ně s Avengers, a tuhle drob­nou žár­li­vost si na Peterovi tak tro­chu vybí­jí.“

            Favreau vyrůs­tal v Queens a cho­dil do ško­ly, kte­rá se ško­le Midtown Science, na kte­rou cho­dí Peter, poměr­ně podo­ba­la. Z toho­to důvo­du pro něj byla role v tom­to fil­mu tak tro­chu jeho vlast­ním návra­tem domů. „Protože jsme toho měli hod­ně spo­leč­né­ho, měl jsem Petera Parkera vždyc­ky hod­ně rád,“ říká. „Mám radost z toho, že se koneč­ně na fil­mo­vém plát­ně obje­vu­je v podo­bě, v jaké se obje­vo­val i v comic­sech.“

            Peter samo­zřej­mě také žije svým kaž­do­den­ním živo­tem, kte­rým ho pro­vá­zí jeho nej­lep­ší kama­rád Ned v podá­ní Jacoba Batalona.

            Ačkoliv má celá řada her­ců, podí­le­jí­cích se na fil­mu Spider-Man: Homecoming, zku­še­nos­ti s tím, jak nároč­né je zúčast­nit se pro­pa­ga­ce fil­mu spo­leč­nos­ti Marvel, pro Batalona je ten­to sní­mek jeho celo­ve­čer­ním debu­tem. (Což není zrov­na špat­ný způ­sob, jak zahá­jit svou herec­kou kari­é­ru.) První ochut­náv­kou pro něj byla účast na loň­ském Comic-Conu, kte­rá byla vyvr­cho­le­ním dlou­hé­ho cas­tingo­vé­ho pro­ce­su. „Celé mi to došlo až tepr­ve na Comic-Conu,“ říká. „Viděl jsem, kolik má Spider-Man fanouš­ků a jak moc tuhle posta­vu zbož­ňu­jí. Nikdy jsem neza­žil tako­vé nad­še­ní – a zjiš­tě­ní, že naše úsi­lí pod­po­ru­jí, mě oprav­du vel­mi potě­ši­lo. Prvním super­hr­din­ským fil­mem, kte­rý jsem kdy viděl, byl prv­ní Spider-Man, a tyhle prv­ní fil­my mě pro­vá­ze­ly celým dět­stvím. Těžko popsat, jaké to je vědět, že se teď na tomhle pří­bě­hu sám podí­lím.“

            Ve fil­mu je Ned Leeds Peterův nej­lep­ší kama­rád, kte­ré­mu se svě­řu­je se svý­mi pro­blémy. Ale jak se Peter zvol­na vydá­vá do osa­mě­lé­ho svě­ta Spider-Mana, začí­ná se Ned cítit osa­mě­lý, niko­liv jako Peterův nej­lep­ší kama­rád. „Ned je veli­ce milý a upřím­ný – no, asi bys­te o něm řek­li, že je to tak tro­chu šprt,“ míní Batalon. Zbožňuje tech­no­lo­gie. Je ohrom­ně chyt­rý. A tou­ží být Peterovi nápo­moc­ný. Je pro něj veli­ce těž­ké nemít tuše­ní, co před ním Peter tají – frustru­je ho to a domní­vá se, že ho už Peter nepo­va­žu­je za dob­ré­ho kama­rá­da, jako se to občas v živo­tě stá­vá, když máte pocit, že se vám někdo, kdo pro vás je veli­ce důle­ži­tý, začí­ná vzda­lo­vat. Takže když Ned koneč­ně odha­lí Peterovo tajem­ství, je z toho napros­to nad­še­ný – mít za kama­rá­da Spider-Mana je pro něj napros­to skvě­lá věc.“

            „Vztah mezi Peterem a Nedem je prav­dě­po­dob­ně tím nej­dů­le­ži­těj­ším vzta­hem v celém fil­mu, pro­to­že Ned je jedi­ným člo­vě­kem, kte­ré­mu se Peter svě­řu­je a pro­zra­dí mu, že je Spider-Man,“ popi­su­je Tom Holland. „Tony Stark a Happy Hogan jsou mu poně­kud vzdá­le­ní, tak­že Ned vlast­ně plní roli jaké­ho­si psy­chi­at­ra, kte­ré­mu se Peter může svě­řit.“

            A pod­le Hollanda se ten­to vztah podo­bá jejich sku­teč­né­mu vzta­hu i v běž­ném živo­tě. „Od prv­ní­ho dne jsme si s Jacobem oka­mži­tě skvě­le rozu­mě­li. Jon nás pově­řil něja­ký­mi úko­ly, abychom se ska­ma­rá­di­li, ale neby­lo to vlast­ně vůbec potře­ba. Okamžitě jsme si veli­ce dob­ře rozu­mě­li, a přes­ně to se děje i ve fil­mu.“

            Ačkoliv nebyl Batalon tím nej­zku­še­něj­ším her­cem, kte­rý měl o tuto roli zájem, Carroll pro­hla­šu­je, že roz­hod­nu­tí obsa­dit ho bylo veli­ce snad­né. „Měl v sobě sku­teč­nou stře­do­škol­skou nevin­nost,“ říká. „On doo­prav­dy je mla­dí­kem, kte­rý je ze vše­ho ohrom­ně nad­še­ný. To bylo z jeho kame­ro­vých zkou­šek a kon­kur­zů napros­to evi­dent­ní a doko­na­le to odpo­ví­dá posta­vě Neda Leedse, kte­rý by ze zjiš­tě­ní, že jeho nej­lep­ší kama­rád je Spider-Man, bylo ohrom­ně nad­še­ný. A pro roli Neda Leedse byl napros­to skvě­lý – všich­ni ze štá­bu ho zbož­ňo­va­li, když při­šel na plac, tak se s kaž­dým objal, a stal se jakým­si neo­fi­ci­ál­ním mas­ko­tem celé­ho natá­če­ní.“

            Ve ško­le Peter a Ned čelí té nej­vět­ší výzvě ze všech: dív­kám. Liz, kte­rou si zahrá­la Laura Harrier, je ambi­ci­oz­ním a krás­ným objek­tem Peterova zájmu, zatím­co Michelle v podá­ní Zandayi je veli­ce pří­mo­ča­rá dív­ka, kte­rá veš­ke­ré Peterovo sna­že­ní doká­že veli­ce snad­no pro­hléd­nout.

            „Liz je veli­ce ambi­ci­oz­ní a chyt­rá. Je v posled­ním roč­ní­ku, tak­že je o něco star­ší - všech­ny ostat­ní posta­vy cho­dí do dru­hé­ho roč­ní­ku,“ říká Harrier. „Ve fil­mu pro­chá­zí vel­mi význam­ným vývo­jem – na začát­ku fil­mu se napros­to bez­vý­hrad­ně sou­stře­dí na vyso­kou ško­lu, roz­hod­nu­tí jít na MIT, vítěz­ství v mate­ma­tic­ké olympiádě...ale na kon­ci fil­mu, poté, co pozná Petera, to všech­no pře­hod­no­cu­je – exis­tu­je pro ni celá řada zásad­něj­ších a mno­hem důle­ži­těj­ších věcí, na kte­ré by se moh­la sou­stře­dit spí­še než na písem­ku z che­mie.“

            Na začát­ku celé­ho pří­bě­hu nemá Liz pocit, že by s Peterem moh­la kdy cho­dit – vlast­ně si ani pří­liš neu­vě­do­mu­je, že je do ní celý blá­zen. „Ale po nebez­peč­ném zážit­ku na Washingtonově monu­men­tu, při kte­rém jí jde o život, si začí­ná uvě­do­mo­vat, že je Peter inte­li­gent­ní, zají­ma­vý a obec­ně fajn,“ sou­dí Harrier.

            „Naše spo­leč­né scé­ny jsou veli­ce zábav­né, pro­to­že Peter má v ruká­vu eso, kte­ré nemů­že pou­žít – kdy­by pros­tě při­znal, že je Spider-Man, doká­zal by zís­kat kaž­dou dív­ku na svě­tě. Ale on ví, že něco tako­vé­ho udě­lat nemů­že,“ říká Holland. „Ví, že je jiný než ostat­ní a ví, že může být ve všem napros­to nej­lep­ší, ale musí být nato­lik dospě­lý, aby neu­či­nil špat­né roz­hod­nu­tí a nepro­zra­dil všem své tajem­ství.“

            Jestliže je Liz pře­krás­ná a geni­ál­ní, pak Zendayina Michelle sází na tro­chu jinou kar­tu. „Moje posta­va je veli­ce chyt­rá, je to inte­lek­tu­ál­ka – ale, zce­la upřím­ně, je hroz­ně div­ná,“ míní Zendaya. „Připadá mi ohrom­ně skvě­lá, pro­to­že neu­stá­le o něčem pře­mýš­lí a pozo­ru­je své oko­lí, a říká toho jen málo – ale to, co říká, bývá veli­ce prav­di­vé a věc­né.“

            „Dokonce ani na kon­ci fil­mu nemá­me úpl­ně jas­no v tom, jaká vlast­ně Michelle je,“ říká Holland. „Ale zdá se, že bývá Peterovi a Nedovi poměr­ně čas­to nablíz­ku, tak­že by se moh­lo zdát, že tu zvol­na vzni­ká budou­cí přá­tel­ství.“

            „Zendaya svou posta­vu do znač­né míry ovliv­ni­la,“ dodá­vá Carroll. „Ve ško­le plné oprav­du veli­ce inte­li­gent­ních dětí, kte­ré ve vol­ném čase sta­ví doma počí­ta­če, se po chod­bách pro­chá­zí s kníž­kou v kap­se a kaž­dou vol­nou chví­li trá­ví čte­ním. Je to uměl­ky­ně, obklo­pe­ná samý­mi věd­ci.“

            Pro Zendayu, jak­ko­liv se to může zdát jako klišé, bylo obsa­ze­ní do této role spl­ně­ným snem. „Mojí prv­ní reak­cí bylo, že je to jed­na z těch nej­ú­žas­něj­ších věcí, kte­ré se mi kdy při­ho­di­ly,“ říká. „Všichni vždyc­ky pro­hla­šu­jí, že byli od dět­ství obrov­ský­mi fanouš­ky Spider-Mana, ale upřím­ně, pla­tí to i pro mě. Měla jsem tu posta­vu vždyc­ky veli­ce ráda, pro­to­že jsem měla pocit, že je to ten nej­u­vě­ři­tel­něj­ší super­hr­di­na. Se svý­mi schop­nost­mi se nena­ro­dil, zís­kal je náho­dou. Není na tom finanč­ně zrov­na nej­lé­pe; musí se vyrov­nat jak s osob­ní tragé­dií, tak i s běž­ný­mi pro­blémy, jako je pla­ce­ní nájmu a domá­cí prá­ce, což mi vždyc­ky při­šlo bez­va. Myslím, že prá­vě pro­to má Spider-Mana rádo tolik lidí – je jim veli­ce blíz­ký. Když mi bylo šest­náct, šla jsem na svém prv­ním ran­de do kina na Spider-Mana. A teď ve fil­mu o Spider-Manovi sama hra­ji. Prostě neu­vě­ři­tel­né.“

            Zendaya říká, že pře­de­vším oce­ni­la pří­stup tvůr­ců fil­mu, kte­rý divá­kům nabí­zí civil­něj­ší, upřím­něj­ší a reál­něj­ší super­hr­din­ský pří­běh. „Tenhle film je plný roz­ma­ni­tých, uvě­ři­tel­ných postav,“ říká Zendaya.

            V ces­tě teo­re­tic­ké­mu ran­de s Liz Peterovi sto­jí Flash Thompson v podá­ní Tonyho Revoloriho, kte­ré­ho návštěv­ní­ci kin zna­jí v roli chrá­něn­ce Ralpha Fiennese ve fil­mu Grandhotel Budapešť.

            Pro Flashe se jed­ná o veli­ce osob­ní sou­pe­ře­ní. „Nemůže Petera Parkera vystát, pro­to­že Peter je ohrom­ně nada­ný a inte­li­gent­ní a aby měl dob­ré znám­ky, nemu­sí se vůbec učit. Flash se musí učit oprav­du hod­ně a ze všech sil se sna­ží, ale přes­to na Petera nemá,“ popi­su­je Revolori. „Flash nemá nejmen­ší tuše­ní, že Peter je Spider-Man, a prav­dě­po­dob­ně mu to ani nikdy nedo­jde, pro­to­že tou­ží po tom, aby Peter pře­stal exis­to­vat. Není nejmen­ší šan­ce, že by si někdy mož­nost, že je Peter Spider-Man, vůbec doká­zal před­sta­vit.“

            Na stra­ně padou­chů se k herec­ké­mu týmu při­po­ji­li her­ci Bokeem Woodbine a Logan Marshall-Green v rolích dvou Toomesových pomoc­ní­ků Schultze a Brice.

            „Brice se tou­ží stát super­hr­di­nou, tak­že si začne říkat Shocker,“ dodá­vá Logan Marshall-Green. „Je to jeho nápad. Myslím, že je to někdo, komu všech­no tak tro­chu pře­rost­lo přes hla­vu – Toomes mu prav­dě­po­dob­ně kdy­si vyšel vstříc a zaměst­nal ho, ale on je v sou­čas­né době hroz­bou jak pro tým samot­ný, tak i pro sebe, a pocho­pi­tel­ně pro Toomese.“

            Dalšími čle­ny nada­né­ho herec­ké­ho týmu sním­ku Spider-Man: Homecoming je Angourie Rice v roli účast­ni­ce matematicko-fyzikální olym­pi­á­dy Betty Brandtové, Michael Chernus coby Mason, tech­nik Adriana Toomese, Donald Glover v roli Aarona Davise, Tyne Daly jako Anne Marie Hoeg, vedou­cí úřa­du pro likvi­da­ci škod, Martin Starr coby pan Harrington, uči­tel, kte­rý při­pra­vu­je stu­den­ty na matematicko-fyzikální olym­pi­á­du, Hannibal Buress v roli tělo­cvi­ká­ře Wilsona, Kenneth Choi jako ředi­tel Morita, Tiffany Espensen coby účast­ni­ce matematicko-fyzikální olym­pi­á­dy Cindy, Abraham Attah, mla­dý herec, kte­rý skli­dil u kri­ti­ky vel­ké úspě­chy svým výko­nem ve fil­mu Bestie bez vlas­ti, v roli účast­ní­ka matematicko-fyzikální olym­pi­á­dy Abea, a Michael Barbieri v roli účast­ní­ka matematicko-fyzikální olym­pi­á­dy Charlese.

            „V newy­or­ských ško­lách nena­jde­te žád­nou cha­rak­te­ris­tic­kou sku­pi­nu žáků – prak­tic­ky v kaž­dé ško­le potká­te děti všech ras, tva­rů či půvo­du,“ pro­hla­šu­je Carroll. „To nám poskyt­lo vel­kou svo­bo­du – nemu­se­li jsme do žád­né role obsa­dit niko­ho spe­ci­fic­ké­ho, moh­li jsme pros­tě najít pro danou roli toho nej­lep­ší­ho her­ce, bez ohle­du na to, jak byl vyso­ký, jakou měl posta­vu či jaké byl rasy.“

            Možná by se zdá­lo, že oblék­nout si na sebe popr­vé Spider-Manův kos­tým je výji­meč­ný záži­tek na celý život – a roz­hod­ně je – ale Tom Holland pro­hla­šu­je, že kouz­lo ono­ho oka­mži­ku nijak neu­stu­pu­je. „Obléknout si na sebe oblek Spider-Mana je jed­nou z nej­ú­žas­něj­ších věcí, kte­ré se mi kdy v živo­tě při­ho­di­ly. Stále nemo­hu uvě­řit tomu, že se to sku­teč­ně sta­lo,“ pro­hla­šu­je. „Když si ho na sebe oblék­nu, je to vždyc­ky veli­ce výji­meč­ný pocit, zejmé­na pokud to má být před malý­mi dět­mi, kte­rým se úpl­ně roz­zá­ří oči, když ten oblek zahléd­nou, což vám při­po­me­ne, jak výji­meč­ná je pří­le­ži­tost roz­dá­vat lidem tako­vou radost.“

            „Když si Tom Holland na sebe kos­tým Spider-Mana oblék­ne, pros­tě se z něj ve všech ohle­dech sta­ne Spider-Man,“ míní Amy Pascal. Zčásti to pocho­pi­tel­ně vychá­zí z her­ce samot­né­ho, ale zčás­ti je to kos­tý­mem, kte­rý má na sobě. Když si ho Holland oblék­ne, tak se pod­le ní „zce­la změ­ní jeho postoj, cho­dí odliš­ným způ­so­bem, a kos­tým na něm vypa­dá skvě­le. Naše kosty­mér­ka Louise Frogley odved­la na kos­tý­mu skvě­lou prá­ci – respek­ti­ve na jeho zno­vuvy­tvo­ře­ní, pro­to­že jsme udě­la­li něco, co neby­lo tak doce­la fér: vza­li jsme digi­tál­ně vytvo­ře­ný oblek, kte­rý se obje­vil ve fil­mu Captain America: Civil War, a řek­li jsme jim, aby ho vyro­bi­li. A jim se to poda­ři­lo na jed­nič­ku.“

            Dokonce i pro vete­rá­ny, kte­ří se tvor­bě super­hr­din­ských fil­mů věnu­jí už po celých deset let, je na kos­tý­mu Spider-Mana cosi výji­meč­né­ho. „Kostým Spider-Mana je bez pře­há­ně­ní dost mož­ná jed­ním z nej­lé­pe navr­že­ných výtvar­ných prv­ků v his­to­rii gra­fic­ké­ho návr­hář­ství,“ chvá­lí ho Kevin Feige. „Vypadá pros­tě skvě­le – i děti, kte­ré ješ­tě neu­mě­jí mlu­vit, při návštěvě naší spo­leč­nos­ti pod­vě­do­mě při­ta­hu­je obrá­zek nebo posta­vič­ka Spider-Mana. Je to jed­no­znač­nou výpo­vě­dí o kva­li­tě jeho vizu­ál­ní­ho návr­hu. Takže pokud se pus­tí­te do prá­ce na fil­mu o Spider-Manovi, nemů­že­te se jen tak pus­tit do změn toho nej­do­ko­na­lej­ší­ho gra­fic­ké­ho návr­hu v his­to­rii super­hr­din­ských fil­mů. Musíte pře­mýš­let o tom, jak ho ve fil­mu může­te ori­gi­nál­ním způ­so­bem uplat­nit, jak ho zob­ra­zit v pro­stře­dích, ve kte­rých jsme ho pro­za­tím nevi­dě­li, a při­tom sou­čas­ně zacho­vat jeho cha­rak­te­ris­tic­kou podo­bu.“

            To pro kosty­mér­ku Louise Frogley zna­me­na­lo spo­lu­pra­co­vat veli­ce úzce s kon­cepč­ním týmem spo­leč­nos­ti Marvel a také důklad­ně pro­stu­do­vat před­lo­hu. „Všechny nás vel­mi sil­ně ovliv­ni­lo dílo Stevea Ditka a sna­ží­me se co nej­těs­ně­ji držet toho, co se mu poda­ři­lo vytvo­řit,“ popi­su­je Frogley. „Co se kos­tý­mu týče, spo­lu­pra­co­va­li jsme veli­ce úzce s vedou­cím vizu­ál­ní­ho vývo­je spo­leč­nos­ti Marvel Ryanem Meinerdingem, aby se nám poda­ři­lo této podo­by dosáh­nout – Ryan se podí­lel dokon­ce i na vzni­ku jed­not­li­vých linií na oble­ku. Robyn Gebhart pak byla zod­po­věd­ná za fyzic­kou výro­bu kos­tý­mu samot­né­ho.“

            Cíle zacho­vat kla­sic­ký vzhled Spider-Manova kos­tý­mu a sou­čas­ně se vydat novým smě­rem se tvůr­cům fil­mu poda­ři­lo dosáh­nout tím, že – jak už se divá­ci moh­li pře­svěd­čit v Občanské vál­ce – ho pre­zen­tu­jí jako dílo Tonyho Starka. „Ten oblek je ryzím ztě­les­ně­ním Spider-Mana, ale sou­čas­ně obsa­hu­je nej­růz­něj­ší tech­no­lo­gic­ké hrač­ky a mno­hem více růz­ných vylep­še­ní – což je něco, co od jaké­ho­ko­liv výtvo­ru Tonyho Starka zkrát­ka tak nějak oče­ká­vá­te,“ popi­su­je Feige.

            Například: „Jeho oblek má teď v pod­pa­ží pavu­či­no­vá kří­d­la, kte­rá se odka­zu­jí na rané ver­ze comic­su. V úpl­ně prv­ním čís­le úpl­ně prv­ní série vidí­me Spider-Mana, kte­rý se hou­pe na pavu­či­ně, a v pod­pa­ží má prá­vě tako­vá pavu­či­no­vá kří­d­la,“ říká Feige. „Stark Industries vytvo­ři­li ver­zi kří­del, kte­rá se vysu­nou, když Spider-Man potře­bu­je plach­tit mezi domy. Když je nepo­tře­bu­je, může je zase zatáh­nout. Jde o něco, co jsme vidě­li v comic­sech, ale ve fil­mu se to pro­za­tím neob­je­vi­lo.“

            Další novin­kou Spider-Manova kos­tý­mu jsou jeho očni­ce. „Nové očni­ce toho­to kos­tý­mu umož­ňu­jí něco, co jsme zvyklí vídat u kaž­dé­ho kres­le­né­ho Spider-Mana, ale zatím se nám to nikdy nepo­da­ři­lo rea­li­zo­vat ve fil­mu, a to sice je roz­po­hy­bo­vat,“ popi­su­je Feige. „Tony doká­zal vytvo­řit mas­ku s očni­ce­mi, kte­ré se mohou ote­ví­rat a při­ví­rat, což v rám­ci naše­ho pří­bě­hu umož­ňu­je Peterovi Parkerovi zamě­řit svůj pavou­čí smy­sl, kte­rý my posky­tu­je vel­ké množ­ství infor­ma­cí, na něco kon­krét­ní­ho. Ale sou­čas­ně nám také popr­vé umož­ňu­jí zob­ra­zit Peterovy emo­ce, pokud má oblek prá­vě na sobě, což bylo v rám­ci comic­sů mož­né od samé­ho počát­ku. Pokud byl naštva­ný, očni­ce se mu poně­kud zmen­ši­ly, pokud ho něco pře­kva­pi­lo, nao­pak se zvět­ši­ly. Ve fil­mu něco tako­vé­ho pou­žít nemů­že­te, pokud pro to nee­xis­tu­je něja­ký důvod a nemá­te mož­nost to po tech­no­lo­gic­ké strán­ce nějak vysvět­lit. Tu jsme nyní dosta­li.“

            A to je jenom začá­tek – Spider-Manův oblek ve sku­teč­nos­ti obsa­hu­je celou řadu věcí, kte­ré Peter Parker tepr­ve začí­ná obje­vo­vat. „Pokud si před­sta­ví­te Tonyho Starka, jak vyrá­bí oblek pro šest­nác­ti­le­té­ho chlap­ce, je cel­kem logic­ké, že by do něj zabu­do­val něko­lik „pojis­tek“,“ říká Watts. „Nápad, že je jeho oblek Starkovým výtvo­rem, nám posky­tl obrov­ské množ­ství mož­nos­tí. Některé z nových funk­cí oble­ku se nikdy v žád­ném comic­su neob­je­vi­ly – včet­ně funk­cí, kte­ré do něj Tony Stark zabu­do­val v domně­ní, že by se Peterovi moh­ly v budouc­nu hodit, ale zatím na ně ješ­tě není tak doce­la připravený...a je jenom na Spider-Manovi, aby doká­zal, že se Tony Stark mýlí.“

            Vulture je jed­ním z kla­sic­kých Spider-Manových pro­tiv­ní­ků, kte­rý se popr­vé obje­vil ve dru­hém čís­le série The Amazing Spider-Man.

            „Comicsový Vulture měl na sobě vždy vel­mi comic­so­vý oblek s takřka rea­lis­tic­ký­mi pta­čí­mi kří­d­ly,“ pozna­me­ná­vá Carroll. „My jsme si chtě­li udr­žet jis­tý odstup a podí­va­li jsme se na dal­ší léta­jí­cí posta­vy, abychom zjis­ti­li, jak bychom moh­li zajis­tit, aby se fil­mo­vý Vulture od toho comic­so­vé­ho poně­kud odli­šo­val a sou­čas­ně půso­bil hro­zi­vě­ji a nebez­peč­ně­ji.“

            V jis­tých ohle­dech nemu­se­li pro inspi­ra­ci cho­dit pří­liš dale­ko. „Jednou tako­vou léta­jí­cí posta­vou z fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel je Falcon, ale vyba­ve­ní, kte­ré pou­ží­vá Vulture, nemá roz­hod­ně podo­bu něja­ké­ho malé­ho batůž­ku na záda, ze kte­ré­ho se vysou­va­jí kří­d­la. Rozpětí kří­del oble­ku, kte­rý pou­ží­vá Vulture, je sko­ro 11 met­rů. Jedná se spí­še o vozi­dlo, letoun, ke kte­ré­mu se při­pou­tá, nejde o jet­pack či o kří­d­la, kte­rá by na sebe pros­tě navlé­kl.“

            Michael Keaton si pohled na hoto­vý oblek roz­hod­ně uží­val. „Je úžas­ný a vypa­dá skvě­le,“ říká. „Jednou z věcí, kte­rý­mi mi Vulture oprav­du vyra­zil dech, byla ohro­mu­jí­cí prá­ce týmu, kte­rý vytvo­řil jeho oblek. Byl oprav­du výji­meč­ný a obsa­ho­val detai­ly doslo­va do posled­ní malé matič­ky a šroub­ku. Jednou mi pro­zra­di­li, kolik šrou­bů a matek bylo tře­ba k tvor­bě toho­to oble­ku, a to čís­lo mi oprav­du vyra­zi­lo dech a ohro­mi­lo mě, jak talen­to­va­ní všich­ni zúčast­ně­ní jsou.

            Stejně jako v pří­pa­dě celé řady nových postav fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel či oble­ku Spider-Mana samot­né­ho, vychá­zel návrh a styl oble­ku, kte­rý Vulture nosí, z náčrt­ků vedou­cí­ho vizu­ál­ní­ho vývo­je spo­leč­nos­ti Marvel Ryana Meinerdinga, kte­rý vytvo­řil základ­ní návrh, na jehož zákla­dě kosty­mér­ka Louise Frogley vypra­co­va­la samot­ný návrh kos­tý­mu a násled­ně také kos­tým samot­ný.

            „Společnost Marvel si vždy dává veli­ce zále­žet na podo­bě postav, kte­ré se v jejích fil­mech obje­vu­jí,“ říká Frogley. „Mají pro­to k dis­po­zi­ci úžas­né kon­cepč­ní a vizu­a­li­zač­ní výtvar­ní­ky. Podoba Vulture je výsled­kem vel­mi úzké spo­lu­prá­ce s Ryanem. Klíčem k odpo­ví­da­jí­cí podo­bě kos­tý­mu bylo obsa­ze­ní role samot­né, a jakmi­le jsme vědě­li, že byl obsa­zen Michael, šlo všech­no veli­ce bez­pro­blé­mo­vě. Na kalho­ty jsme pou­ži­li původ­ní lát­ku ze 2. svě­to­vé vál­ky. Ve správ­ném svět­le, zejmé­na v noci, se jem­ně lesk­ly. Jeho bun­du jsme také dopl­ni­li o kože­ši­no­vý límec, kte­rý odka­zu­je na peří sku­teč­né­ho supa, a pocho­pi­tel­ně také na původ­ní návrh Stevea Ditka.“

            V rám­ci cas­tingo­vé­ho pro­ce­su Tom Holland poslal spo­leč­nos­ti Marvel nahráv­ky, ve kte­rých pro­vá­dí nej­růz­něj­ší gym­nastic­ké výko­ny a také par­kour – což zna­me­na­lo, že Holland dis­po­nu­je oje­di­ně­lou kom­bi­na­cí herec­kých a spor­tov­ních doved­nos­tí.

            Holland říká, že tyto doved­nos­ti zís­kal během půso­be­ní v muzi­ká­lu Billy Elliot ve West Endu. „Myslím, že jed­ním z hlav­ních důvo­dů, proč jsem byl obsa­ze­ný, je to, že jsem se podí­lel na Billym Elliotovi,“ sou­dí Tom Holland. „Přípravy, kte­ré jsem v rám­ci toho před­sta­ve­ní pod­stou­pil, byly oprav­du veli­ce důklad­né. Naučili mě při nich vlast­ně všech­no, co z gym­nasti­ky umím. Při natá­če­ní toho­to fil­mu nena­stal jedi­ný den, kdy bych nevy­u­žil něja­kou spor­tov­ní doved­nost.“

            Když Holland pro­ká­zal, co všech­no zvlád­ne, zača­li ho čle­no­vé kaska­dér­ské­ho týmu zau­čo­vat, aby tyto schop­nos­ti mohl vyu­žít v rám­ci natá­če­ní. „Bylo veli­ce pří­jem­né mít mož­nost s kaska­dé­ry spo­lu­pra­co­vat na té úrov­ni, že jsem mohl napří­klad navrh­nout, že by bylo lep­ší, kdy­bych sko­čil spí­še odtam­tud a pak mě zachy­til popruh,“ vysvět­lu­je. „Skutečnost, že mi vedou­cí kaska­dér­ské­ho týmu a jeho čle­no­vé důvě­řo­va­li nato­lik, že mi dovo­li­li něco tako­vé­ho navr­ho­vat a násled­ně sku­teč­ně pro­vést, pro mě byla obrov­skou poctou. Myslím, že je pro náš film vel­kým pří­no­sem, že jsem v tom oble­ku během kaska­dér­ských scén sku­teč­ně já a že si ho mohu sun­dat a pře­svěd­čit o tom divá­ky. Nemohl bych si býval přát lep­ší spo­lu­pra­cov­ní­ky a vedou­cí kaska­dér­ské­ho týmu George Cottle a všich­ni jeho čle­no­vé byli veli­ce vstříc­ní a milí a ve všem mě pod­po­ro­va­li.“

            Pro Hollanda byla jed­ním z význam­ných pří­kla­dů této vzá­jem­né spo­lu­prá­ce sek­ven­ce, v níž Spider-Man ská­če ze stře­chy na gol­fo­vé hřiš­tě. „Podle scé­ná­ře se na to gol­fo­vé hřiš­tě měl zhoup­nout na pavu­či­ně, což je něco, co už jsme nesčet­ně­krát vidě­li,“ říká. „My se s Georgem Cottlem domní­va­li, že by bylo zají­ma­věj­ší, kdy­by tam sesko­čil něja­kým jiným způ­so­bem, tak­že když jsme film zača­li natá­čet, pro­šel jsem si všech­ny před­cho­zí fil­my a poří­di­li sním­ky všech pozic, ve kte­rých Spidey při­sta­ne. Pak jsme s Hollandem Diazem, mým dublé­rem, všech­ny ty pozi­ce pro­šli a poku­si­li se najít desít­ku nových, abychom je moh­li růz­ně obmě­ňo­vat a zkou­šet nové věci – a Jon z nich byl naštěs­tí nad­še­ný.“

            I během prá­ce na vzru­šu­jí­cích akč­ních sek­ven­cích fil­mu bylo veli­ce důle­ži­té mít na pamě­ti atmo­sfé­ru, kte­rou měl celý film mít. „Kdykoliv se sta­ne něco oprav­du drs­ňác­ké­ho, je divá­kům záhy při­po­me­nu­to, že Peter Parker žád­ný drs­ňák není,“ vysvět­lu­je Holland. „Udělám něco, co půso­bí skvě­le, a vzá­pě­tí si do něče­ho naběh­nu nebo udě­lám něja­kou pří­šer­nou hloupost. Dokonce i v rám­ci závě­reč­né­ho sou­bo­je na plá­ži mys­lí na to, že ješ­tě musí napsat úko­ly. Různými způ­so­by se sna­ží­me doci­lo­vat toho, aby naše bojo­vé scé­ny byly nejen neu­vě­ři­tel­ně úžas­né, nabi­té akcí a děsi­vé, ale sou­čas­ně také ohrom­ně zábav­né.“

            Keaton pro­hla­šu­je, že na něj udě­la­lo vel­ký dojem to, co byl Holland do své role scho­pen vlo­žit. „Tom má spous­tu ener­gie a je scho­pen pozo­ru­hod­ných věcí i po fyzic­ké strán­ce. Je pozo­ru­hod­né, jakým způ­so­bem se k herec­tví dostal a že se musel kvů­li roli ve hře Billy Elliot nau­čit tan­čit. Ale z čis­tě herec­ké­ho hle­dis­ka je to napros­tý pro­fe­si­o­nál se sto­pro­cent­ním nasa­ze­ním.“


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Části seriálu:  Spider-Man: Homecoming


Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,12467 s | počet dotazů: 257 | paměť: 72675 KB. | 19.04.2024 - 18:45:37