RECENZE: Jak vycvičit draka 3

   Přiznám se, že oba před­cho­zí díly mě už ve svém prů­bě­hu doká­za­ly emoč­ně tre­fit na ta správ­ná mís­ta a to samé jsem tak nějak čekal i ten­to­krát. Musím ale říct, že prv­ní polo­vi­na fil­mu nemá tak dob­ré tem­po a více­mé­ně pře­šla­pu­je na mís­tě a chví­li mi trva­lo, než jsem se doká­zal nala­dit na „dra­čí“ vlnu. Další výt­kou, kte­rou ke sním­ku mám je zápo­rák. Ne že by byl vylo­že­ně špat­ný, ale hroz­ba, se kte­rou se dra­čí par­ta muse­la vyrov­nat ve dru­hém díle byla mno­hem vět­ší a také byla během jed­no­ho stře­tu zapla­ce­na živo­tem. Podobné tragé­die se zde nedo­čká­me a bohu­žel došlo i k upo­za­dě­ní všech ved­lej­ších postav, ze kte­rých se sta­li pou­ze epi­zo­dič­tí při­hra­va­či pro trio Škyťák, Bezzubka, Astrid a pokud Vás baví Snoplivec, Rybinoha a spol. bude­te muset zabrou­sit do tele­viz­ních vod, kde se v seri­á­lu dočka­li samo­zřej­mě mno­hem více pro­sto­ru.

   Ve dru­hé polo­vi­ně ale už všech­no kla­pe tak jak má a dove­de­ni jsme do závě­ru na vlně, kte­rá baví i dojme a i když odtu­ší­te, kam se celé dění bude ubí­rat a jak to celé dopad­ne, na výsled­ném dojmu to vůbec neu­bí­rá. Technické zpra­co­vá­ní je opět na špič­ce a zejmé­na u pře­le­tů nad oce­á­nem jeden doká­že zapo­me­nout na to, že kou­ká na ani­mák a já jsem chví­le­mi i zali­to­val, že jsem viděl 2D ver­zi, pro­to­že ve 3D jsou někte­ré scé­ny jis­tě dechbe­rou­cí. Trochu mrzí i to, že se u nás dis­tri­bu­tor roz­ho­dl uvést film pou­ze s čes­kým dabin­gem, tak­že na hla­sy Jaye Baruchela, Cate Blanchette, Kitta Harringtona nebo Jonaha Hilla si bude­te muset počkat až do obý­vá­ku.

   Přes všech­ny výtky, kte­ré k fil­mu mám jed­ním dechem dodá­vám, že pla­tí hlav­ně ve srov­ná­ní s před­cho­zí­mi dvě­ma fil­my. Jak vycvi­čit draka 3 sice nedo­sa­hu­je kva­lit svých před­chůd­ců, ale v žád­ném pří­pa­dě jim nedě­lá ostu­du a stá­le se jed­ná o ani­mo­va­ný nad­prů­měr, kte­rý uza­ví­rá jed­no vel­ké život­ní dob­ro­druž­ství postav, kte­ré si nelze neza­mi­lo­vat a ke kte­ré­mu se jis­tě bude­me čas od času rádi vra­cet.