Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (Bacurau, I Lost My Body a další)

Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (Bacurau, I Lost My Body a další)

1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Bacurau (Kleber Mendonca Filho + Juliano Dornelles, Brazílie) – Společensko-politicky anga­žo­va­né dra­ma, kte­ré začí­ná jako nená­pad­ný intim­ní náhled do živo­ta semknu­té ves­nic­ké komu­ni­ty na bra­zil­ském ven­ko­vě, se postup­ně pře­ro­dí do str­hu­jí­cí­ho (skoro)thrilleru, v němž se tato komu­ni­ta musí semknout na obra­nu pro­ti utla­čo­va­te­lům. Pečlivě vysta­vě­ný a v řadě tvůr­čích pří­stu­pů ino­va­tiv­ní sní­mek dodr­žu­je kon­zis­tent­ně pozvol­né tem­po vyprá­vě­ní, jež poma­lič­ku dáv­ku­je infor­ma­ce tak ako­rát, aby si divák doká­zal domys­let vše potřeb­né. Pointa je úder­ná a skvě­le pro­ve­de­ná, gra­du­jí­cí děj dopro­vá­zí jas­ně zře­tel­ná kri­ti­ka a množ­ství meta­for, odka­zu­jí­cích na skry­tou sílu pros­té­ho lidu a jeho his­to­rie, jen úvod fil­mu se zdá být mož­ná pří­liš zdlou­ha­vý. Každopádně jde o film s ori­gi­nál­ním pří­bě­hem, rea­li­zo­va­ným neví­da­nou for­mou. (80%)



I Lost My Body(Jérémy Clapin, Francie) – Film je pro­stře­dek, jímž se dají říct i tako­vé věci, kte­ré skr­ze žád­né jiné médi­um sdě­lit nejdou. Nejnovějším důka­zem je ten­to ani­mo­va­ný sní­mek, gej­zír tvůr­čích, sce­náris­tic­kých a režij­ních nápa­dů, for­mál­ně, obsa­ho­vě i emo­ci­o­nál­ně str­hu­jí­cí, nepřed­ví­da­tel­ný, do detai­lu pro­myš­le­ný a zkrát­ka krás­ný a úžas­ný. Příběh vyprá­ví o vyrov­ná­vá­ní se se ztrá­tou na psy­chic­ké i fyzic­ké úrov­ni a ode­hrá­vá se ve dvou rovi­nách, kdy v jed­né sle­du­je­me pří­běh hlav­ní­ho hrdi­ny, zami­lo­va­né­ho doru­čo­va­te­le piz­zy, a ve dru­hé jsme svěd­ky surre­a­lis­tic­ké a napí­na­vé ody­sey jeho omy­lem uříz­nu­té ruky, kte­rá oži­je a roz­hod­ne se najít své­ho maji­te­le. Působivý, inten­ziv­ní a prud­ce ori­gi­nál­ní film je pokaž­dé o krok napřed před divá­kem, chytře si pohrá­vá s jed­not­li­vý­mi moti­vy, kon­krét­ní­mi obra­zy i vypra­věč­skou struk­tu­rou a pre­ciz­ně, s leh­kos­tí, humo­rem, ale i vel­kou por­cí smut­ku napl­ňu­je uni­kát­ní a oso­bi­tou vizi, kte­rá vás zce­la uhra­ne a jako bonus vás nau­čí sku­teč­ně vní­mat svo­je ruce a vážit si jich. (90%)

Le Daim/Deerskin(Quentin Dupieux, Francie) – Jednoduchá absurd­ní kome­di­ál­ní his­tor­ka o chla­po­vi (Jean Duchardin), kte­rý si upřím­ně oblí­bí svou novou bun­du z pra­vé jele­ni­ce a roz­hod­ne se rea­li­zo­vat svůj sen. Film sto­jí na zábav­ně samo­li­bém výko­nu hlav­ní­ho pro­ta­go­nis­ty a na non­sen­so­vé logi­ce fikč­ní­ho svě­ta, jenž rezig­nu­je na něja­ké akce a reak­ce, o hlav­ním hrdi­no­vi a jeho minu­los­ti vám prak­tic­ky nic neřek­ne a jen pří­mo­ča­ře (avšak niko­li hlou­pě) napl­ňu­je svůj uje­tý námět. Na Dupieuxe tako­vý diet­ní stan­dard, je to v pod­sta­tě jen hříč­ka, ale obsa­hu­je pár nápa­dů, jimž se dá dob­ře zasmát. (60%)



Girl on the Third Floor (Travis Stevens, USA) – Horor s tuc­to­vým námě­tem (muž při­jíž­dí zre­kon­stru­o­vat sta­rý dům, kte­rý nedáv­no kou­pil, aniž by tušil, že sta­ve­ní je pro­kle­té a stra­ší v něm), ale i s poměr­ně ori­gi­nál­ní kon­cep­cí, kte­rá ono­mu domu dodá­vá spe­ci­fic­kou myto­lo­gii a stra­še­ní inter­pre­tu­je jako odpla­tu za morál­ní pochy­be­ní. Pomalý roz­jezd evo­ku­je zne­po­ko­ji­vé pro­cedu­rál­ní dra­ma o rekon­struk­ci obyd­lí, z jehož útrob prak­tic­ky jen záhad­ně eja­ku­lu­jí nej­růz­něj­ší teku­ti­ny a vypa­dá­va­jí skle­něn­ky, postu­pem času se ale sní­mek dopra­cu­je i k bru­tál­něj­ším výje­vům. Pozoruhodný a myš­len­ko­vě sti­mu­lu­jí­cí žán­ro­vý pří­spě­vek, u něhož zamr­zí ako­rát to, že se sna­ží spíš zne­chu­tit a roze­smát než napí­nat a děsit a že jeho poin­ta je zají­ma­věj­ší než posta­vy a herec­ké výko­ny jejich před­sta­vi­te­lů. (70%)



5 Is the Perfect Number (Igor Tuveri, Itálie) – Stylová noir gan­gs­ter­ka o pěti kapi­to­lách, nato­če­ná pod­le komik­su, jehož autor je záro­veň reži­sé­rem fil­mu. Na vizu­ál­ní strán­ce si dal zále­žet (posta­vy v baloňá­cích, deš­těm zali­té dobo­vé ulič­ky, efekt­ní pře­střel­ky), ale už ne tolik na tuc­to­vém pří­bě­hu, v němž se stár­nou­cí mafi­án musí vrá­tit z důcho­du, aby pomstil smrt své­ho syna. Děj kro­mě vizu­á­lu táh­ne i solid­ní režie a jako vždy cha­risma­tic­ký Toni Servillo (jemuž při­hrá­va­jí Valeria Golino a Carlo Buccirosso), jehož posta­va však má být vete­rán v letech a záro­veň i schop­ný zabiják-gentleman, neo­hro­zi­tel­ný mlad­ší­mi nepřá­te­li, což nepů­so­bí úpl­ně věro­hod­ně a sní­mek kvů­li tomu v kom­bi­na­ci s pře­pja­tý­mi, tea­trál­ní­mi dia­lo­gy a absen­cí jakých­ko­li emo­cí půso­bí stej­ně umě­le jako háko­vi­tý nos hlav­ní­ho hrdi­ny. (40%)



En el pozo/In the Quarry (Bernardo Antonaccio + Rafael Antonaccio, Uruguay) – Komorní drama/thriller o třech mužích a jed­né ženě (všich­ni ani ne tři­ce­ti­le­tí), trá­ví­cích spo­leč­ný let­ní den u zato­pe­né­ho lomu, při­čemž ta žena je pří­tel­ky­ní jed­no­ho z nich, s dru­hým zahý­bá tomu prv­ní­mu a ten tře­tí je pří­to­men hlav­ně kvů­li tomu, aby to ris­kant­ní setká­ní nepů­so­bi­lo až moc neprav­dě­po­dob­ně (což se úpl­ně neda­ří). Film je posta­ven na pokři­ve­ných cha­rak­te­rech postav, jejich vyhro­cu­jí­cích se vzta­zích a kon­flik­tech, dlou­hých dia­lo­zích, solid­ních herec­kých výko­nech, ome­ze­ných loka­cích, něko­li­ka úspor­ných rekvi­zi­tách a na poma­lém budo­vá­ní ner­vóz­ní­ho napě­tí a atmo­sfé­ry plné nejis­to­ty, úškleb­ků, pode­zří­vá­ní a vyhro­žo­vá­ní. Docela půso­bi­vé diva­dlo za pou­ži­tí mini­mál­ních pro­střed­ků, i tak ale nelze zakrýt fakt, že vět­ši­na fil­mu je pře­de­vším zdlou­ha­vým čeká­ním na to, až se něco koneč­ně sta­ne, a upřím­ně řeče­no se toho nesta­ne zas až tolik. Pár scén nicmé­ně za to čeká­ní sto­jí. (60%)



Snatchers(Stephen Cedars + Benji Kleiman, USA) – Hororová kome­die o stře­do­ško­lač­ce, kte­rá po nechrá­ně­ném sexu otě­hot­ní a poro­dí dva mimo­zemš­ťa­ny, kte­ří chtě­jí vyhu­bit lid­skou rasu (nebo co) – a to všech­no během pou­hých dvou dnů. Film tím­to způ­so­bem tema­ti­zu­je oba­vy z těho­ten­ství nác­ti­le­tých a i díky vyu­ží­vá­ní prak­tic­kých tri­ků a lou­tek při­po­mí­ná podob­ně ladě­né sním­ky z 80. let. I navzdo­ry mlá­de­ži nepří­stup­né­mu ratingu je však poměr­ně krot­ký (utr­ha­né hla­vy a kon­če­ti­ny jsou maxi­mum, naho­ta žád­ná, humor by sem tam potře­bo­val při­ost­řit hra­ny) a v jádru zůstá­vá stan­dard­ní stře­do­škol­skou kome­dií o rodin­ných vzta­zích hlav­ní hrdin­ky a jejím napra­ve­ném přá­tel­ství s nej­lep­ší kama­rád­kou, v níž se sice najde pár pove­de­ných nápa­dů a vti­pů, avšak vyva­žu­jí to dia­lo­go­vé scé­ny typu „troš­ku pani­ka­ří­me, ale nedá­vá­me to na sobě moc znát a sna­ží­me se vymys­let, co bude­me dělat,“ kte­ré zabí­ra­jí dobrou polo­vi­nu fil­mu. (60%)



The Cleansing Hour(Damien LeVeck, USA) – Horor s kome­di­ál­ní­mi prv­ky o fil­mař­ském týmu pro­du­ku­jí­cím na inter­ne­tu popu­lár­ní vymí­tač­skou show, jejíž posled­ní živý pře­nos (s naja­tý­mi her­ci a pře­dem při­pra­ve­ný­mi tri­ky pocho­pi­tel­ně) zne­na­dá­ní naru­ší sku­teč­ný démon a řád­ně zamí­chá se sle­do­va­nos­tí. Na atrak­tiv­ním námě­tu vysta­vě­ná his­tor­ka naru­šu­je horo­ro­vou atmo­sfé­ru komic­ký­mi ele­men­ty, jejichž efek­ti­vi­ta je však mír­ně pro­měn­li­vá, stej­ně jako někte­ré herec­ké výko­ny, zci­zu­jí­cí ele­men­ty a kolí­sa­vé tem­po vyprá­vě­ní. Film, vyprá­vě­jí­cí pře­de­vším o zhoub­nos­ti lží, léči­vé moci odpuš­tě­ní a o fas­ci­na­ci hrů­zou a nási­lím, nicmé­ně i tak obsa­hu­je dosta­teč­né množ­ství nápa­dů a šťav­na­tých scén, vydr­ží kon­zis­tent­ně bavit od začát­ku do kon­ce a má hned něko­lik pře­kva­pi­vých point i vylo­že­ně rozkoš­ný závěr, kte­rý si dovo­lí tref­ně rýp­nout na správ­ném mís­tě. (70%)



Achoura (Talal Selhami, Maroko/Francie) – První maroc­ký horor s mon­strem. Příběh o sku­pi­ně dáv­ných přá­tel z dět­ství, kte­ří si jako malí pro­šli trau­ma­tic­kým zážit­kem s nezná­mým netvo­rem, pak po čase ztra­ti­li paměť a nyní se toho netvo­ra vyda­jí zno­vu kon­fron­to­vat, aby tím zabrá­ni­li záhad­né­mu mize­ní dětí v oko­lí, by byl doce­la sluš­ný, kdy­by tak nápad­ně nepři­po­mí­nal děj To od Stephena Kinga. Představte si Kingův román nacpa­ný do fil­mu se sto­pá­ží 90 minut, ose­ka­ný o veš­ke­rou psy­cho­lo­gii postav a vět­ši­nu stra­ši­del­ných momen­tů (film je děsi­vý jen mini­mál­ně a zmí­ně­né mon­strum je navíc mís­ty ošk­li­vě digi­tál­ní) a zbu­de vám děra­vě vyprá­vě­né a mís­ty poně­kud zma­te­né pří­bě­ho­vé tor­zo, navíc s nepří­liš pře­svěd­či­vý­mi her­ci a mizer­ně zvo­le­nou hud­bou. Pozitiva tvo­ří ako­rát výběr loka­cí, občas kame­ra a pře­de­vším pak moti­vy odvo­ze­né z maroc­ké kul­tu­ry a národ­ních tra­dic, díky nimž sní­mek půso­bí ale­spoň tro­chu neo­kou­ka­ně. (30%)

Swallow (Carlo Mirabella-Davis, USA) – Psychologické dra­ma o mla­dé těhot­né ženě v domác­nos­ti, jejíž kaž­do­den­ní akti­vi­ta sestá­vá z vaře­ní, uklí­ze­ní, hra­ní mobil­ních her a úpor­né sna­hy dělat své­ho man­že­la, kte­rý si toho sotva všim­ne, šťast­ným. Jde o por­trét ženy uto­pe­né v tís­ni­vém vzta­hu s utis­ku­jí­cím a mani­pu­la­tiv­ním part­ne­rem a jeho rodi­nou, navíc v pro­stře­dí, v němž se cítí být neschop­ná, neu­ži­teč­ná a pod­řad­ná a kde nemů­že sama udě­lat nic, co by jí umož­ni­lo zažít uspo­ko­je­ní z vlast­ní­ho úspě­chu – a tak začne poly­kat růz­né před­mě­ty, nej­pr­ve drob­né, ale pak i poměr­ně vel­ké a nebez­peč­né. Komorní film, posta­ve­ný na důsled­ně pro­pra­co­va­ných posta­vách a herec­kém výko­nu Haley Bennett s per­fekt­ně ublí­že­ným výra­zem ve tvá­ři, slou­ží jako bri­lant­ní stu­die vzni­ku men­tál­ních poruch a fun­gu­je v tom­to smě­ru i jako spo­le­čen­ská kri­ti­ka. V posled­ní tře­ti­ně nicmé­ně od toho­to kon­cep­tu tro­chu uhne a začne hle­dat koře­ny pro­blé­mů hlav­ní hrdin­ky někde jin­de, což je tro­chu ško­da, pro­to­že tím ubí­rá na inten­zi­tě závě­reč­né katar­zi, kte­rá kvů­li tomu půso­bí jako zásah mimo terč. (70%)



Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Sicario 2: Soldado | Sicario: Day of the Soldado2. července 2018 Sicario 2: Soldado | Sicario: Day of the Soldado Původní Sicario: Nájemný vrah byl docela příjemným překvapením. Snímek Denise Villeneuvea se stal jedním z hitů roku 2015 a vysloužil si chválu snad na všech frontách. V […] Posted in Filmové recenze
  • Notti del terrore, Le (1981)26. března 2012 Notti del terrore, Le (1981) Když se o nás zombie poperou, tak jenom kosou a nebo sekerou. Profesor Ayres studuje magické praktiky starých Etrusků. V podzemních kobkách objeví starodávné destičky s textem. […] Posted in Horory
  • Jack Strong aneb Ozvěny LFŠ n.13. srpna 2014 Jack Strong aneb Ozvěny LFŠ n.1 Poláci se prý až příliš utápějí ve své minulost. To, ale vůbec není na škodu, pokud díky tomu může vzniknout kvalitní kinematografie, tak v tom není vůbec žádný problém. Už nějakou dobu o […] Posted in Filmové recenze
  • Brak17. listopadu 2002 Brak Honza, Karel a Petr dostanou bezva nápad. Honzovi rodiče odjíždějí do Francie - proč si teda nepůjčit volnej kvartýr k pořádný pařbě? A protože vyjma Karla nemají pod palcem nějakou prima […] Posted in Filmové recenze
  • Nelítostný souboj na Blu-ray12. února 2015 Nelítostný souboj na Blu-ray Když se tak probírám mezi úspěšnými režiséry, na které se fanoušci pokaždé těší, tak jedno z mých režisérských jmen na seznamu je Michael Mann. Režisér, který má už více než 72 let a mezi […] Posted in Filmové recenze
  • Thovt, Odhalení Kerstin Simoné je shrnutím dokonalého světa?8. srpna 2018 Thovt, Odhalení Kerstin Simoné je shrnutím dokonalého světa? Před čtenářem se rozprostírá dokonale promyšlený svět, ve kterém je jasné fungování světa z pohledu vyšších bytostí a s nadhledem, který chvíli trvá, než pojmete. Ale stojí to za to, […] Posted in Recenze knih
  • Game of Thrones | Season 8 Episode 4 | Preview (HBO)29. dubna 2019 Game of Thrones | Season 8 Episode 4 | Preview (HBO) Posted in Videa
  • Chuck Palahniuk: Něco si vymysli – 90 %26. července 2017 Chuck Palahniuk: Něco si vymysli – 90 % Odečíst ji, osprchovat ze sebe tuto povídkovou knihu nelze, to by člověk musel do chemické čistírny, do sterilizační myčky, do deratizační místnosti, do kláštera pro pokání, pro akt […] Posted in Recenze knih
  • La niña de la comunión16. dubna 2023 La niña de la comunión Sympatická španělská duchařinka bez vyšších ambicí, ale spolehlivě splňuje všechny potřebné parametry a letos tedy nic lepšího z duchařského žánru nevyšlo. Příběh se odehrává v […] Posted in Krátké recenze
  • Bojový anděl Alita 1: Zrezivělý anděl - 70 %23. října 2022 Bojový anděl Alita 1: Zrezivělý anděl - 70 % Nakladatelství Crew přišlo ke konci roku 2017 s novými zajímavými komiksy a mimo jiné i novými a zajímavými mangami. Úplně novou sérií na českém trhu byly mangy "Fullmetal Alchemist: […] Posted in Recenze knih
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,55512 s | počet dotazů: 260 | paměť: 72187 KB. | 26.04.2024 - 02:45:51