Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (Color Out of Space, Weathering with You…)

Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (Color Out of Space, Weathering with You…)

Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (Color Out of Space, Weathering with You…)
Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (Color Out of Space, Weathering with You…)
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

 

Weathering with You (Makoto Šinkai, Japonsko) – Animované roman­tic­ké dra­ma o šest­nác­ti­le­tém klu­ko­vi, kte­rý se v Tokiu po útě­ku z domo­va zami­lu­je do podob­ně sta­ré osi­ře­lé dív­ky, kte­rá umí na přá­ní zasta­vit déšť a při­vo­lat Slunce – ale pokaž­dé za to dra­ze pla­tí. Upřímně je to hroz­ně krás­ný film o síle lás­ky, tou­ze po svo­bo­dě a o namá­ha­vém pro­tlou­ká­ní se živo­tem ve vel­ko­měs­tě, kte­ré postup­ně mizí pod náno­sy vody. Lze ho číst i v rovi­ně meta­fo­ric­ké­ho komen­tá­ře k extrém­ním výky­vům poča­sí, jichž v posled­ní době při­bý­vá. Jeho jedi­nou nevý­ho­dou je, že oprav­du hod­ně při­po­mí­ná před­cho­zí reži­sé­ro­vy fil­my a zejmé­na pak sní­mek Your Name, kte­rý byl navíc pří­bě­ho­vě koša­těj­ší, tajem­něj­ší a emo­ci­o­nál­něj­ší. Místy to sko­ro vypa­dá, jako by Makoto Šinkai chtěl svůj úspěch po pře­de­šlém hitu zopa­ko­vat, a tak pou­žil zno­vu stej­nou for­mu­li (zami­lo­va­ná mla­dá dvo­ji­ce, kte­rou spo­jí magic­ká fan­ta­sy schop­nost) a opět ji opent­lil svý­mi oblí­be­ný­mi moti­vy (ruš­ná met­ro­po­le, déšť, vla­ky, soun­d­track, hro­zí­cí kata­stro­fa, rizi­ko osu­do­vé ztrá­ty milo­va­né oso­by) s před­po­kla­dem, že to bude fun­go­vat stej­ně, a ono to samo­zřej­mě fun­gu­je, ako­rát že výsle­dek je ten­to­krát o něco prů­hled­něj­ší, pří­mo­ča­řej­ší a dra­ma­tič­nost musí dohá­nět umě­le, nej­čas­tě­ji přes růz­né honič­ky s poli­cis­ty. Finále moh­lo být klid­ně pod­stat­ně del­ší a pře­kva­pi­věj­ší. I tak ale Šinkai zno­vu potvr­zu­je svou pozi­ci mis­tra v prá­ci s detai­ly a s poe­tic­ký­mi obra­zy, s dia­lo­gy, věr­ným zachy­ce­ním pro­stře­dí i s vyprá­vě­ním, kte­ré umí čap­nout za srd­ce na těch správ­ných mís­tech. (80%)
 

 


Synchronic(Justin Benson + Aaron Moorhead, USA) – Sci-fi thriller o dvou záchra­ná­řích (Jamie Dornan a Anthony Mackie), kte­ří se v posled­ní době nacho­mýt­li hned k něko­li­ka pří­pa­dům sou­vi­se­jí­cím s novou dro­gou, po jejímž uži­tí se lidé pro­pa­da­jí do jiných svě­tů. Na atrak­tiv­ní mys­te­ri­óz­ní námět se pak naba­lí ješ­tě jeden kla­sic­ký motiv sci-fi žán­ru, kte­rý sní­mek pozo­ru­hod­ně kom­bi­nu­je s emo­ci­o­nál­ním dra­ma­tem o kama­rád­ském vzta­hu dvou hlav­ních hrdi­nů a jejich tíži­vých pro­blé­mech a s akčními/hororovými pasá­že­mi ve sty­lu za málo peněz hod­ně muzi­ky. Klidně to moh­la být stu­pid­ní holly­wo­od­ská ptá­ko­vi­na, nicmé­ně zruč­ná režie, chyt­rý scé­nář (až na jed­nu ber­lič­ku), skvě­lý Anthony Mackie (má pod­stat­ně víc pro­sto­ru než Dornan, ško­da, že film jejich posta­vy nepro­po­ju­je ve vyprá­vě­ní víc) a absen­ce pato­su děla­jí ze sním­ku impo­zant­ní autor­ský počin, kte­rý i navzdo­ry pří­tom­nos­ti něko­li­ka klišé půso­bí ori­gi­nál­ně a svě­že. (80%)

 
Leap of Faith: William Friedkin on The Exorcist (Alexandre O. Philippe, USA) – Po doku­men­tech věno­va­ných Psychu a Vetřelci se nyní doku­men­ta­ris­ta Alexandre O. Philippe zao­bí­rá Vymítačem ďáb­la z roku 1973, v nemé­ně kom­plex­ním sním­ku, za jehož vzni­kem sto­jí (nedáv­ný) šes­ti­den­ní roz­ho­vor na toto téma s reži­sé­rem Williamem Friedkinem. Ten o Vymítači ďáb­la i o jeho rea­li­za­ci nejen­že zevrub­ně a zábav­ně vyprá­ví, jako kdy­by jej natá­čel minu­lý týden, ale navíc neo­po­me­ne zmí­nit leckte­ré fan­tas­tic­ké his­tor­ky z natá­če­ní, fil­mař­ské postu­py vyu­ží­va­né při rea­li­za­ci kon­krét­ních scén, detail­ní roze­brá­ní jed­not­li­vých moti­vů a tvůr­čích zámě­rů i to, že divá­ci mají ten­den­ci ve fil­mu hle­dat víc, než bylo zamýš­le­no. Neuvěřitelná zápla­va infor­ma­cí za dopro­vo­du mnoh­dy až pře­kva­pi­vě fas­ci­nu­jí­cích obra­zo­vých mate­ri­á­lů (nejen z Vymítače). Pro fil­mo­vé fanouš­ky abso­lut­ní labuž­nic­tví. Jen je nut­ně potře­ba toho Vymítače ďáb­la vidět pře­dem. (90%)
Greener Grass(Jocelyn DeBoer + Dawn Luebbe, USA) – Nehorázně legrač­ní spo­le­čen­ská sati­ra ode­hrá­va­jí­cí se v pas­te­lo­vě barev­ném svě­tě, kde všich­ni dospě­lí nosí rov­nát­ka (na roz­díl od dětí, s nimiž je naklá­dá­no jako s majet­kem), jez­dí v gol­fo­vých vozí­cích, jed­na­jí zce­la mimóz­ně a nápad­ně si závi­dí své domy, zahra­dy, bazé­ny i potom­ky. Ve fil­mu se dá vysle­do­vat pří­bě­ho­vá linie jed­né z hrdi­nek, kte­rá se po sérii špat­ných roz­hod­nu­tí mar­ně poku­sí vyma­nit z vše­ob­jí­ma­jí­cí kon­for­mi­ty, jinak ale sní­mek děj nemá a sestá­vá spíš z tema­tic­ky pro­po­je­ných ske­čů, v nichž jsou nej­růz­něj­ší všed­ní situ­a­ce a malo­měš­ťác­ké ste­re­o­ty­py obo­ha­co­va­né o netu­še­né, absurd­ní a non­sen­so­vé poin­ty. Výsledkem je surre­a­lis­tic­ká pře­hlíd­ka nápa­di­tých epi­zo­dek, z nichž sice ne všech­ny dopa­da­jí na úrod­nou půdu, leč úžas­ně hra­vá a k popuká­ní jich je vět­ši­na. Humor je nicmé­ně sub­jek­tiv­ní, tak­že se může samo­zřej­mě snad­no stát, že vám to hrubě nesed­ne. (70%)
 

 

Color Out of Space (Richard Stanley, USA) – Stejnojmenná povíd­ka horo­ro­vé legen­dy H. P. Lovecrafta, vyprá­vě­jí­cí o mete­o­ri­tu z vesmí­ru, kte­rý si začne mís­to své­ho dopa­du na Zemi pře­dě­lá­vat k obra­zu své­mu, se dočka­la fan­tas­tic­ké moder­ní fil­mo­vé adap­ta­ce, v níž ten­to fia­lo­vě září­cí mete­o­rit dopad­ne na odlehlou far­mu pěti­člen­né rodin­ky, kte­rá je násled­ně zba­ve­na raci­o­nál­ní­ho vní­má­ní a vysta­ve­na svým nej­hor­ším noč­ním můrám. V nekom­pro­mis­ní, bru­tál­ní, sno­vě opoj­né, neo­no­vě psy­che­de­lic­ké a oso­bi­té vizi nechy­bí radi­o­ak­tiv­ní mon­stra, čaro­děj­né ritu­á­ly, pís­ka­jí­cí stud­na, lamy alpa­ky, nád­her­ně hys­te­ric­ký herec­ký výkon Nicolase Cage a dokon­ce ani reflexe úzkos­ti sou­čas­né spo­leč­nos­ti z envi­ron­men­tál­ní kri­ze. Děsivý a inten­ziv­ní film s půso­bi­vou kame­rou, pad­nou­cí hud­bou a ori­gi­nál­ně ztvár­ně­nou „lovecraf­tov­skou“ atmo­sfé­rou pro­hlu­bu­jí­cí­ho se zou­fal­ství, bez­mo­ci a stra­chu ze zda­ři­le ztvár­ně­né­ho nezná­mé­ho zla, kte­ré je dosta­teč­ně kon­krét­ní a sou­čas­ně i mys­te­ri­óz­ně záhad­né. (80%)
 
Her Blue Sky(Tacujuki Nagai, Japonsko) – Anime o dospí­va­jí­cí hudeb­ni­ci, kte­rá se po tři­nác­ti letech shle­dá s býva­lým pří­te­lem své pod­stat­ně star­ší sest­ry. Vyhořelý a před­čas­ně zestár­lý muž se jí však záro­veň zje­vu­je coby duch i ve své o tři­náct let mlad­ší podo­bě, v jaké si ho pama­tu­je z dět­ství. Dramatický pří­běh s magic­ký­mi, hudeb­ní­mi i roman­tic­ký­mi prv­ky vyni­ká skvě­lou kresbou i moti­vy toho, jak se lidé časem mění. V hlav­ní roli puber­tál­ní naštva­nost, lás­ky­pl­né dile­ma, rodin­ná pou­ta a střet ambi­cí s rea­li­tou, kte­rá obí­rá člo­vě­ka o dáv­né sny a před­sta­vy. Vyprávění by ale bylo potře­ba vysta­vět sevře­ně­ji a neře­dit ho ved­lej­ší­mi posta­va­mi a zby­teč­ný­mi úkro­ky stra­nou (tře­ba k tema­ti­ce měst­ské­ho finan­co­vá­ní). Několik emo­ci­o­nál­ně půso­bi­vých scén z prů­bě­hu fil­mu pak snad­no pře­bi­je i jed­no­du­ché finá­le, v němž i ta hudeb­ní rovi­na děje vyzní­vá do prázd­na. (60%)
 

 
 
Come to Daddy(Ant Timpson, Kanada) – Z počát­ku hut­né dra­ma o shle­dá­ní otce (Stephen McHattie) a syna (Elijah Wood) po zhru­ba tři­ce­ti letech, sto­jí­cí na pre­mi­se, že z ono­ho otce se za ta léta stal nená­vist­ný opi­lec­ký magor, z jehož sru­bu v divo­či­ně není moc kam utéct, se po zásad­ním zvra­tu asi v polo­vi­ně pří­bě­hu pře­houp­ne do jiné­ho žán­ru, kte­rý s před­cho­zím děním prak­tic­ky nesou­vi­sí a navíc je poně­kud bizar­ně roz­kro­čen mezi napí­na­vým thrille­rem a uje­tou čer­nou kome­dií. Na papí­ře to moh­lo vypa­dat zají­ma­vě a zábav­ně, rea­li­zo­vá­no je to však neu­spo­ko­ji­vě – nohy tomu podrá­ží řada režij­ních i sce­náris­tic­kých pře­hma­tů a zou­fa­le necha­risma­tic­ký hlav­ní hrdi­na. (40%)
Huachicolero/The Gasoline Thieves (Edgar Nieto, Mexiko) – Sociální dra­ma o chudém klu­ko­vi, kte­rý se naiv­ně zami­lu­je do spolužačky-zlatokopky, a aby si vydě­lal, při­dá se k par­tě zlo­dě­jů ben­zi­nu. Poctivě reží­ro­va­ný film sbí­rá body za při­ro­ze­né her­ce, auten­tic­ky půso­bí­cí pro­stře­dí mexic­ké­ho zapa­dá­ko­va i doku­men­tár­ně ladě­nou kame­ru. Syrovému vyprá­vě­ní s úder­ným závě­rem slu­ší i urči­tá neu­če­sa­nost a pozvol­nost, ved­lej­ší linie s poli­cis­tou zas napo­má­há jeho dra­ma­tic­ké rovi­ně a umoc­ňu­je socio-ekonomické sdě­le­ní fil­mu. Akorát to dost půso­bí, jako kdy­by kra­de­ní ben­zi­nu a poten­ci­ál­ní ris­ko­vá­ní živo­ta neby­lo až tak špat­né a tak pro­ble­ma­tic­ké jako sna­ha cho­dit s hol­kou, kte­rá svo­lí k ran­de jedi­ně výmě­nou za nový iPhone, což ale asi zámě­rem fil­mu být nemě­lo. (70%)
 

The Vigil (Keith Thomas, USA) – Klasický horor se stra­ši­del­ným domem, duchy a démo­nem, v němž hlav­ní hrdi­na – mla­dý muž, jehož trá­pí trau­ma z minu­los­ti i nedo­sta­tek finan­cí – vez­me za vděk jed­no­rá­zo­vým kšef­tem jako stráž­ce mrt­vé­ho čle­na židov­ské obce (což je sou­část tra­di­ce), aniž by tušil, jaké zlo se to na něj bude sna­žit z mrt­vé­ho těla pře­sko­čit. Snímek po solid­ní expo­zi­ci cel­kem rych­le sklouz­ne do horo­ro­vé ruti­ny a série stan­dard­ních leka­ček, kte­rá vyu­ží­vá židov­ské ele­men­ty jen spo­ra­dic­ky a povrch­ně a mís­to toho se upí­ná k laci­ným klišé. Napětí je budo­vá­no cel­kem hut­ně (ačko­li pou­ze v rám­ci jed­not­li­vých scén), řada pasá­ží je pat­řič­ně mra­zi­vá a košer kame­ra hez­ky pra­cu­je s tmou, to ale vysta­čí sotva na mír­ný nad­prů­měr, opro­ti slib­né­mu námě­tu až pře­kva­pi­vě gene­ric­ký a s pří­liš uspě­cha­ným kon­cem. (50%)


Porno (Keola Racela, USA) – Navzdory lech­ti­vé­mu názvu a vzru­šu­jí­cí­mu námě­tu o mla­distvých zaměst­nan­cích kina, kte­ří na počát­ku 90. let náho­dou obje­ví pro­kle­tý fil­mo­vý pás s por­no­gra­fic­kým obsa­hem a jeho pro­mít­nu­tím vyvo­la­jí žen­ské­ho sexu­ál­ní­ho démo­na, jde o poměr­ně cud­ný a mra­vou­č­ný kome­di­ál­ní horor, jehož posel­ství spo­čí­vá v tom, že por­no je zlo a že smil­ní­kům hro­zí bru­tál­ní zde­vas­to­vá­ní pohlav­ních orgá­nů (což si v jed­né scé­ně uži­je­te zblíz­ka). Mizerně napsa­né a otrav­né posta­vy hlav­ních hrdi­nů jsou čle­no­vé křes­ťan­ské mlá­de­že, kte­ří se při pohle­du na hanba­tý pla­kát div nekři­žu­jí, a film víc než na explo­a­tač­ních výje­vech sto­jí na jejich dia­lo­zích, kte­ré jsou však tupé, nevtip­né, bez­zubé a neschop­né jak­ko­li pod­nět­ně vyu­žít nabí­ze­né dobo­vé moti­vy, jako je pří­stup k por­no­gra­fii v době před inter­ne­tem a k homose­xu­a­li­tě jako k něče­mu nepři­ro­ze­né­mu. Nezábavný brak, kte­rý za těch pár vte­řin nahých prsou váž­ně nesto­jí. (20%)

 


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Titulky k Grantchester S08E03 - Episode #8.331. října 2023 Titulky k Grantchester S08E03 - Episode #8.3 Cathy, Geordie a Will se jdou podívat na slavný Modiglianiho obraz. Během dne se zjistí, že byl ukraden a na místě je mrtvý muž. Bonnie se přijede podívat na Willa, ale tomu se nelíbí, že […] Posted in Titulky
  • Únos letadla4. srpna 2023 Únos letadla Krasojízda Applu pokračuje! Apple aktuálně kraluje a po kvalitativní stránce převyšuje už Netflix. Po letošním parádním Silu je tu další velký hit a pořádný nářez, který v ranku […] Posted in Krátké recenze
  • #2151: The New 52 - Justice League21. června 2023 #2151: The New 52 - Justice League Třetí díl Martinova seriálu o New 52 je tentokrát věnovaný titulům, které jsou spjaté s Ligou spravedlnosti (v originále Justice League). Přeji příjemnou četbu!- DanJustice League, to je […] Posted in Recenze komiksů
  • Jde nám o to, vybírat filmy s výrazným autorským rukopisem, říká o výběru filmů umělecký ředitel Karel Och.23. června 2016 Jde nám o to, vybírat filmy s výrazným autorským rukopisem, říká o výběru filmů umělecký ředitel Karel Och. Karel Och je umělecký ředitel Mezinárodního filmového festivalu, který letos nabídne 200 filmů téměř z celého světa. Vedle osobností českého filmu se ho letos zúčastní například scénárista […] Posted in Rozhovory
  • Krotitelé duchů II6. ledna 2022 Krotitelé duchů II Krotitelé duchů II je americká nadpřirozená komedie z roku 1989, kterou režíroval a produkoval Ivan Reitman a scénář napsali Dan Aykroyd a Harold Ramis. Ve filmu hrají Bill Murray, Dan […] Posted in Speciály
  • Čáry života19. dubna 2017 Čáry života Veronica Rothová, autorka Divergence - jedné z nejslavnějších sérií vůbec, přichází na knižní trh se svou novinkou – Čárami života. Ocitáme se v galaxii, ve které má každý člověk speciální […] Posted in Recenze knih
  • Komiks 14916. října 2019 Komiks 149 Posted in Komiks
  • Williamova cesta Westworldem20. dubna 2018 Williamova cesta Westworldem https://www.youtube.com/watch?v=CpIinMiIiYY Posted in Zajímavosti
  • Ničeho nelitujte!13. dubna 2014 Ničeho nelitujte! Lítost kvůli věcem, které jsme udělali, se může časem zmírnit. Neutišitelná je však lítost kvůli věcem, které jsme neudělali. (Sydney J. Harris) Nechcete žít tak, abyste na konci života […] Posted in Domácí rady
  • Šťastní lidé čtou a pijou kávu - Agnes Martin Lugand23. června 2016 Šťastní lidé čtou a pijou kávu - Agnes Martin Lugand Pulty knihkupců poslední dobou zaplňuje kniha, která svým názvem láká všechny milovníky literatury a také dobré kávy. Pojďme se společně podívat, jaká kniha Šťastní lidé čtou a pijou kávu […] Posted in Recenze knih
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,36484 s | počet dotazů: 263 | paměť: 72256 KB. | 01.05.2024 - 23:18:25