Locked Down - Film inspirovaný COVID-19 pandemií

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Linda (Anne Hathaway) a Paxton (Chiwetel Ejiofor) zaží­va­jí vzta­ho­vou kri­zi během koro­na­vi­ro­vé pan­de­mie v Londýně. Současně se jim naskyt­ne pří­le­ži­tost ukrást dia­mant v hod­no­tě 3 mili­o­nů liber z obchod­ní­ho cen­t­ra...

COVID-19 do vel­ké míry ovliv­nil i rea­li­za­ci celo­ve­čer­ních fil­mů, přes­to během pan­de­mie došlo nejen k nato­če­ní a vydá­ní mno­ha fil­mů, ale záro­veň se někte­ří inspi­ro­va­li i pří­mo pan­de­mií a dokon­ce film stih­li rea­li­zo­vat vel­mi rych­le. V tomhle pří­pa­dě to pla­tí prá­vě o sním­ku Locked Down. Režisér Doug Liman sti­hl dle scé­ná­ře Stevena Knighta na pod­zim za pou­hých 18 dní celý film nato­čit a nato­čil tak sní­mek, kte­rý pojed­ná­vá o man­žel­ské kri­zi, kte­rá pro­bí­há zrov­na během pan­de­mie COVID-19 a celé to skon­čí poku­sem o krá­dež dia­man­tu v hod­no­tě 3 mili­o­nů liber. Jak to vlast­ně celé fun­gu­je?

To je vel­mi dob­rá otáz­ka, kte­rá má navíc vel­mi jed­no­du­chou odpověď- Nefunguje! Limanův nový film je totiž jed­no­du­še bizard­ní. Ať už samot­ným pří­bě­hem a vylo­že­ně topor­ný­mi dia­lo­gy, podiv­ný­mi herec­ký­mi kre­a­ce­mi nebo absen­cí čeho­ko­liv zají­ma­vé­ho. Celé to vlast­ně půso­bí jako diva­del­ní hra, kte­rá ovšem obsa­hu­je hovo­ry přes Zoom, obsa­hu­je momen­ty z pan­de­mií zasa­že­né­ho Londýna a obsa­hu­je závě­reč­nou heist pasáž. Celé to ale jed­no­du­še nefun­gu­je a prá­vě heist pasáž je tou vylo­že­ně nej­nud­něj­ší v his­to­rii kine­ma­to­gra­fie. Jenomže pro­blém dost mož­ná tkví v tom, že sám Liman nevě­děl jak se scé­ná­řem pra­co­vat. Ten film je totiž i přes veš­ke­ré sna­hy o emo­ci­o­nál­ně sil­né momen­ty, humor­né momen­ty nebo něja­ké napě­tí vylo­že­ně emo­ci­o­nál­ně prázd­ný, při­čemž naštěs­tí ale­spoň cel­kem rych­le ute­če.

Casting se mohl pochlu­bit zají­ma­vou herec­kou skvadrou- Anne Hathaway, Chiwetel Ejiofor, Ben Kingsley, Ben Stiller, Lucy Boynton, nebo Mindy Kaling. Jenomže háček je v tom, že Kingsley, Stiller, Boynton či Kaling ve fil­mu (kaž­dý jed­not­li­vě) nezů­sta­nou více než 5-10 minut a film se tak opí­rá pře­de­vším o Hathaway a Ejiofora. Dva talen­to­va­ní her­ci se celou dobu sna­ží, jenomže nohy jim pod­tr­há­vá prá­vě scé­nář, kte­rý oba hází do vírů těch vel­mi kře­čo­vi­tých dia­lo­gů, ješ­tě kře­čo­vi­těj­ších momen­tů, kte­ré se pokou­ší o humor­né odleh­če­ní a násled­ně i umě­lo­hmot­ná sna­ha o vykře­sá­ní něja­kých těch emo­cí, při­čemž se celou dobu zapo­mí­ná na to zásadní- Těm dvě­ma man­že­lům chy­bí jaká­ko­liv man­žel­ská che­mie a už vůbec se nepo­da­ří pro­dat dojem, že jsou v něja­ké kri­zi. A jinak prá­vě Kingsley a Stiller na Zoomu/Skypeu půso­bí tak znudě­ně, že jsou jejich camea spí­še boles­ti­vou podí­va­nou. Tak aspoň, že jich tam v téhle for­mě není tolik.

Už když začne Ejioforův Paxton na začát­ku fil­mu mlu­vit jako idi­ot, začne­te si říkat, že Knight při psa­ní jel na těch správ­ných medi­ka­men­tech. Během fil­mu se ale dozví­me, že je Paxton něco jako bás­ník a ta podiv­ná sleď slov, kte­ré pada­jí z jeho úst jsou tak poku­sem o umě­ní. Celý tenhle aspekt je navíc násled­ně vyu­žit i to, že Paxton kvů­li své­mu trest­ní­mu zázna­mu z minu­los­ti dosta­ne nové jmé­no. A jak, že se jme­nu­je? Edgar Allan Poe! (oprav­du kome­di­ál­ní zla­to pane Knight, haha­ha). A to jsem sko­ro zapo­mněl na to, že Ejiofor a Hathaway z něja­ké­ho důvo­du čas­to cho­dí na veřej­nou uli­ci, při­čemž tam oba vyřvá­va­jí. Pravděpodobně jde o něja­kou for­mu vyřvá­ní se, mno­ho lidí by to ale zača­lo pova­žo­vat za jis­tou for­mu psy­chic­ké poru­chy. A vlast­ně si vel­mi čas­to říká­te, že Knight snad fakt napsal posta­vy z jiné­ho svě­ta. V tom nej­hor­ším smys­lu.

Přitom jsou ale i ostat­ní detai­ly ohled­ně postav jedno- Paxton má záznam v trest­ním rejstří­ku, ovšem je to úpl­ně jed­no. Na posta­vy Hathaway Lindu zase padá zod­po­věd­nost ohled­ně toho, že jakož­to CEO mód­ní spo­leč­nos­ti musí kvů­li pan­de­mii sní­žit zaměst­na­nec­ké sta­vy a vyrov­nat se s tím, že jí pozi­ce CEO lehce pře­růs­tá přes hla­vu, celé je to ovšem jed­no. Do toho vše­ho sem tam zavo­la­jí Paxtonův nevlast­ní bra­tr David a jeho žena Maria a..... správ­ně, je to úpl­ně jed­no! U Knighta už ze začát­ku fil­mu umí­rá něco jako funkč­ní kre­a­tiv­ní psa­ní, schop­nost vymys­let ele­men­ty záplet­ky, kte­ré budou pod­stat­né a utáh­nou celo­ve­čer­ní film. Jenomže celou dobu selhá­vá. A pak navíc dojde na závě­reč­nou pasáž s krá­de­ží, kte­rá nejen spl­ňu­je pod­mín­ky pro nej­nud­něj­ší heist movie všech dob, ale záro­veň je celý závěr Locked Down tak stu­pid­ní, že to celé fakt půso­bí jako pokus o něja­ký závěr ve kte­rém se ale­spoň něco děje. Jenomže neje­nom, že je finá­le vlast­ně úpl­ně o ničem, ale záro­veň mu vylo­že­ně chy­bí něja­ká kre­a­ti­vi­ta. Kreativa, kte­rou je tak pro­slu­lý Liman u svých před­cho­zích fil­mů Agent bez minu­los­ti, Pan a paní Smithovi nebo Na hra­ně zítř­ka. Těžko se dá poté uvě­řit tomu, že prá­vě někdo jako Liman mohl nato­čit něco jako Locked Down. Film, kte­rý by mož­ná v hlav­ní večer­ní nabíd­ce sta­ni­ce BBC jako tele­viz­ní film neu­ra­zil, ambi­ce ale měli tvůr­ci bez­po­chy­by vět­ší. A selha­li.

John Powell ale­spoň dodá­vá soun­d­track, kte­rý se cel­kem pěk­ně poslou­chá a někte­ré vizu­ál­ní nápa­dy jsou v rám­ci mož­nos­ti cel­kem zají­ma­vé. Třeba úvod­ní scé­na s jež­kem, jejíž smy­sl ale vlast­ně zůstá­vá cel­kem záha­dou. Celkově ale zamr­zí, že Liman, kte­rý sto­jí za fil­my jako a tyto fil­my jsou plné výbor­ných kre­a­tiv­ních nápa­dů nato­čí tak vylo­že­ně nezá­živ­nou podí­va­nou, kte­rá se navíc nemů­že opřít o ten dob­rý scé­nář a díky tomu­to fak­tu ani o kdo­ví­jak dob­ré herec­ké výko­ny.

Nechci Locked Down vylo­že­ně nadá­vat, celou dobu je ovšem poznat, že to celé bylo nato­če­né sepsa­né a nato­če­né pří­liš zrych­le­ně. Postrádá jaké­ko­liv emo­ce, z poten­ci­o­ná­lu ohled­ně zasa­ze­ní do doby pan­de­mie COVID-19 nevy­kře­sá vůbec nic a cel­ko­vě je jeho pokus o to být záro­veň kome­dií, roman­tic­kým dra­ma­tem a heist movie nesku­teč­ně boles­ti­vý, pro­to­že ani v jedi­né téhle oblas­ti film nefun­gu­je. Navíc je cel­kem mož­né, že jaký­ko­liv by divák by vymys­lel více zají­ma­vých nápa­dů než Liman a Knight dohro­ma­dy, ti bohu­žel nato­či­li abso­lut­ně neza­jí­ma­vou a sku­teč­ně vylo­že­ně topor­nou zále­ži­tost. A už nikdy nechci vidět Chiwetela Ejiofora v havaj­ské koši­li! Limanův nej­hor­ší film.

Trailer:

Verdikt: 2 z 5

Photo © Warner Bros

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře